Výtrysk vodní páry ze Saturnova měsíce Enceladu o délce více než 9 600 kilometrů (pro lepší představu to odpovídá délce Eurásie od Irska k Japonsku) byl zaznamenán výzkumníky, kteří analyzují data z americko-evropsko-kanadské kosmické observatoře, Teleskopu Jamese Webba. Nejenže je to poprvé, kdy byl takový výron pozorován na takovou vzdálenost, ale měření z JWST nabídla vědcům vůbec poprvé přímý pohled na to, jak tento jev zásobuje vodou celou soustavu Saturnu a jeho prstenců. Enceladus je oceánský svět, který má ve srovnání se Zemí sotva čtyřprocentní velikost (jeho průměr dosahuje 505 kilometrů). Pro vědce však tento měsíc představuje jeden z nejzajímavějších objektů v celé naší soustavě, pokud jde o hledání mimozemského života. Mezi ledovým krunýřem a kamenným pláštěm se totiž nachází globální zásobárna slané vody. Zdejší sopky tu jako pozemské gejzíry vyvrhují ledové částice, vodní páru i organické látky z puklin na povrchu, kterým se neoficiálně přezdívá tygří pruhy.

Na poslední květnový den je v plánu start dalšího Falconu devět opět s družicemi Starlink jeden a půl té generace. Tentokrát se bude startovat z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii a je tak jasné, že tyto družice budou vyneseny na oběžnou dráhu s vyšším sklonem vůči rovníku, konkrétně v tomto případě 70°. Při tomto startu bude vyneseno celkem 52 družic Starlink a první stupeň, se pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu.

Bylo nás pět… Přesně tuto větu si mohly říkat novopečené členky oddílu sovětských kosmonautů na přelomu roku 1961-62. Valentina Těreškova, Irina Solovjova, Valentina Ponomarjova a Žanna Jorkina byly těmi, z nichž se bude vybírat žena, jež s velkou pravděpodobností vstoupí do dějin. Jejich pátá kolegyně, Taťjána Kuzněcova, ještě v průběhu podzimu ze zdravotních důvodů dočasně musela výcvik přerušit. Vybírat se tedy mělo ze čtyř prvně jmenovaných. Zdálo by se, že teoreticky mají všechny stejné šance, prošly plnohodnotným výcvikem a závěrečné zkoušky zvládly se ctí. To však bylo pouze zdání. Každá z nich byla individualitou se svými vlastními přednostmi a rezervami a speciálně dvě z nich se mohly domnívat, že právě ony budou vybrány pro první ženský kosmický let v historii. Na to, která z nich usedne do křesla Vostoku, mělo vliv mnoho osob a proměnných, hlavní slovo však měl velitel oddílu Nikolaj Kamanin. A ten měl své preference relativně pevně dány již dlouho předem…

Mezinárodní kosmická stanice už není jediným místem mimo zemský povrch, které je trvale obydlené lidmi. I na čínské kosmické stanici Tiangong se posádky střídají v půlročních intervalech. A jelikož kosmická loď Shenzhou 15 (s posádkou Fei Junlong (Fej Ťün-lung), Deng Qingming (Teng Čching-ming) a Zhang Lu (Čang Lu)) startovala vloni na konci listopadu (tedy před půl rokem), je čas na jejich vystřídání. Na kosmodromu Ťiou-čchüan již stojí nosná raketa Dlouhý pochod 2F, která má 30. května ve 3:31 odstartovat, aby na oběžnou dráhu dopravila kosmickou loď Shenzhou 16. Její posádku tvoří trojice Jing Haipeng (Ťing Chaj-pcheng – pro něj půjde již o 4. kosmickou misi), Zhu Yangzhu (Ču Jang-ču) a Gui Haichao (Kuej Chaj-čchao) (oba zažijí kosmickou premiéru). Pokud bude k dispozici originální přímý přenos, připravíme pro Vás živě a česky komentovaný přenos ze startu.

Lidstvo pozoruje noční oblohu a zkoumá vesmír už od pradávna. Dlouho jsme měli za to, že se čím dál více blížíme k velmi solidnímu poznání našeho kosmu. V posledních desetiletích a staletích se navíc zdálo, že se rychlost našich objevů stále zvyšuje. Jenže bohužel, počátkem minulého století se začalo jevit čím dál tím jasněji, že nám něco zásadního uniká. Později se dokonce ukázalo kolik toho chybí. Veškerá běžná (tzv. baryonová) hmota, kterou jsme do té doby zkoumali, tvoří jen asi 15 % známé hmoty ve vesmíru. Právě ve chvíli, kdy jsme už začínali mít neskromný pocit, že všemu celkem dobře rozumíme, přišla chvíle prozření a ukázalo se, že máme ještě značné nedostatky. Více o oné substanci tvořící 85 % hmoty vesmíru i o jejím objevu si řekneme v dnešním článku.

Agentura NASA ve spolupráci s firmou Intuitive Machines rozhodla o přesunu místa přistání první mise v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) k jižnímu pólu Měsíce. Má jít o důležitý první krok ve snaze snižovat rizika budoucích misí z programu Artemis. V květnu 2019 byla jedna z prvních zakázek na dodání nákladu na povrch Měsíce v rámci CLPS udělena firmě Intuitive Machines. Její první mise (Intuitive Machines-1 alias IM-1) ponese na landeru Nova-C celkem šest zařízení od NASA a přistane s nimi v lokalitě blízko kráteru Malapert A. Tato relativně rovinatá a bezpečná oblast se nachází na krátery poseté vrchovině na polovině Měsíce přivrácené k Zemi.