Malý dřevěný domek vzdálený přibližně tři kilometry od startovní rampy byl onoho jitra, kterým začínal 11. srpen 1962, zatím tichý. Skupinka lékařů držela vartu po celou noc, zatímco dva nejdůležitější muži, kteří večer předtím ulehli na postele s železným rámem, spali tvrdým a klidným spánkem. Ani předešlého večera na nich nebyla znát nervozita. Jak Nikolajev, tak jeho dublér Bykovskij byli věrni svým stoickým povahám a nezaujatému pozorovateli se mohlo zdát, že se na druhý den chystají spíše na rodinný výlet, než na cestu do výšky několika set kilometrů rychlostí 8 kilometrů za sekundu. Večeři oba zhltali jako nic, Bykovskij si dokonce přidal ještě jednu porci. Nyní se nad kosmodromem začala jasnit obloha a u dveří do ložnice kosmonautů se setkali Koroljov s Kamaninem. Zatímco Kamanin právě vstal a chystal se vyprovázet své svěřence hektickým dopolednem, Koroljov byl evidentně velmi unavený a poté, co se ujistil o tom, že oba mládenci ještě nevědí o světě, odjel na rampu, kde probíhaly přípravy na start. Poté odešel i Kamanin, kterého čekalo zasedání Státní komise, jež

Inženýři si nedávno mohli odškrtnout další splněný milník v rámci příprav na prví pilotovanou misi lodi Orion, tedy Artemis II. Evropský servisní modul této lodi totiž uvnitř budovy Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku úspěšně prošel sérií akustických zkoušek. Během těchto testů byl servisní modul obklopen velkými reproduktory a na jeho tělo byly usazeny mikrofony, akcelerometry a další vybavení. S pomocí těchto snímačů pak inženýři monitorovali efekty různých akustických úrovní.

Od doby startu modulu CARE se událo mnohé. Avšak pilotovaný program postupoval kupředu jen velmi pomalu. Nebyl totiž až do roku 2018 prioritou. Čas byl využit k zahájení výstavby infrastruktury a vybírání posádky a dále se pilovaly detaily samotné mise, které byly následující: Až tříčlenná posádka bude vyslána na cca 7 denní misi ve vlastní kosmické lodi, která se bude skládat ze dvou hlavních částí. Servisního modulu se solárními panely, bateriemi a vším potřebným k přežití posádky. A přetlakové, návratové kabiny pro posádku. Ta je ještě v době startu na svém vrcholu opatřena záchrannou věžičkou CAS (Capsule Abort System).

Aby se projekt velkého kosmického teleskopu začal zhmotňovat a opustil fázi snů a vizí, bylo potřeba uzavřít celou řadu kontraktů s firmami, které zajistí výrobu jednotlivých dílů. Jako poměrně kontroverzní se nakonec ukázal výběr společnosti Perkin-Elmer Corporation, která měla postavit optickou soustavu teleskopu. S firmou však byly problémy – od technických až po finanční. Značnou překážku představovaly také zásahy Pentagonu, který se obával vyzrazení utajovaných skutečností, protože firma Perkin-Elmer vyráběla i fotoprůzkumné družice pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství.

Neděle je tady a rovnou i čas oběda! Ideální chvíle si zakousnout pořádnou porci informací o kosmonautice, shrnující nejzajímavější události minulého týdne. Kosmotýdeník vám tentokrát jako hlavní chod naservíruje informace o chystané komerční kosmické stanici Haven-1, která se tento týden objevila jako blesk z čistého nebe a společnost VAST plánuje, že ji vynese možná už v roce 2025! Dokonce má objednané dva starty raket Falcon 9. Tento hutný hlavní chod můžete zajíst zprávou o současných aktivitách společnosti ULA a přípravách na poslední starty monstrózních raket Delta IV Heavy. Jako sladká tečka na vás pak čeká očekávané vyklopení 16 metrů dlouhé antény radaru RIME sondy JUICE. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.