Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.

Jedním z vrcholů letošního roku bude dubnový start rakety Ariaen 5 s evropskou misí JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Objektem jejího zájmu se stane obří plynný obr, planeta Jupiter, ale i tři největší měsíce, které kolem Jupiteru krouží – oceánské světy Europa, Ganymed a Callisto. Jedním z hlavním úkolů projektu je hledání odpovědi na otázku, zda oceány na těchto měsících někdy mohly skýtat příznivé podmínky pro život. Sonda po osmileté cestě kosmickým prostorem, při které provede gravitační manévry u Země a Venuše, dorazí v roce 2031 k Jupiteru, na jehož oběžnou dráhu vstoupí. JUICE následně provede 35 průletů kolem tří největších měsíců této planety a v závěru své mise se zaměří na měsíc Ganymed, který prozkoumá přímo z jeho oběžné dráhy. Název mise agenturu ESA inspiroval k soutěži, do které se můžete zapojit i Vy.

Na jaře 1960 se dala do pohybu mašinérie letových zkoušek lodí, jejichž jedna varianta měla posléze dopravit na oběžnou dráhu člověka. Překotné tempo vývoje znamenalo, že se mnoho věcí a procesů dělo současně, byrokracie protentokrát v mnoha případech šla stranou a mnohdy se papírově potvrzovalo to, co již dávno existovalo ve fyzické formě. Na konci dubna 1960 kosmodrom, jehož jméno v té době ještě neznělo „Bajkonur“, přivítal první stroj programu Vostok. Zjednodušený exemplář 1KP No1 měl za úkol vyzkoušet funkci základních prvků lodě. Jeho tvůrci chtěli potvrdit své premisy ohledně orientačního systému, telemetrie, radiového spojení, ovládacího systému a v neposlední řadě také brzdicího motoru TDU. Lodě 1KP nebyly vybaveny tepelnými štíty, proto byla letenka pro tento stroj jednosměrná, při vstupu do atmosféry se návratová kabina měla rozpadnout a shořet stejně jako přístrojový úsek, u něhož se s tímto průběhem počítalo pro všechny varianty lodí Vostok. Napětí na kosmodromu bylo hmatatelné – čas běžel a všichni si velmi dobře uvědomovali, že závod se Spojenými státy o vyslání prvního člověka do vesmíru mohl mít pouze jediného vítěze. O další porci motivace se staral hlavní

Rok 2022 nám uzavřel Falcon 9, který vynášel družici EROS-C3. A stejně jako v minulém roce nám i rok 2023 otevře Falcon 9. Mise Transporter-6 je již šestá mise programu Transporter, který má za cíl vynést na oběžnou dráhu při jednom startu družice pro velké množství zákazníků, díky čemuž se mezi ně cena za start rozloží. Základní cena za vynesení nákladu do hmotnosti 200 kilogramů je 1,2 milionů amerických dolarů a za každý kilogram navíc se potom připlácí 5 a půl tisíce dolarů. Nyní ale k nákladům. Pro nás bude pravděpodobně nejzajímavější družice BDSAT-2. Jde o nástupce družice BDSAT, která byla vynesena v rámci mise Transporter-4. Ovšem kvůli softwarové chybě se družice po pár týdnech odmlčela. Spojení již nebylo možné obnovit a BDSAT byl tak ztracen. Nyní přichází na řadu jeho nástupce. BDSAT-2 je 1U CubeSat, který je v podstatě stejný jako BDSAT první generace. Tudíž má za cíl podpořit radioamatérskou komunitu, ověřit prototyp tlakoměrného zařízení, anebo ověřit využití superkapacitorů jako moderního řešení pro ukládání elektrické energie v družicích. Celkem má být při misi Transporter-6 vyneseno 114 družic, které budou vypuštěny

Tento článek vychází pouhých 24 hodin a 10 minut poté, co ve střední Evropě skončil rok 2022 a předal pomyslné žezlo roku 2023. Je tedy nejvyšší čas si připomenout, co nám uplynulých 12 měsíců přineslo a na co bychom rozhodně neměli zapomínat. Samozřejmě, u podobného článku nemohou chybět ani grafy nebo statistiky, které nám naplno ukáží, jak výjimečný byl rok 2022. Zažili jsme totiž nejvyšší počet orbitálních startů v celé historii kosmonautiky. Dnes se zaměříme pouze na kosmonautiku nepilotovanou – na středu pro Vás pak připravíme článek rekapitulující rok 2022 z pohledu kosmonautiky pilotované.

V minulých Vesmírných výzvách jsme se věnovali misi Artemis. Nyní se podíváme na zakončení této úspěšné mise. Dále se zaměříme na problémy Sojuzu MS-22. Poté nás čeká start družic Hakuto-R 1 a MTG-I1, představení posádky do mise DearMoon s českým želízkem v ohni. Následuje havárie rakety Vega-C. Po Kosmonautice v kostce Vesmírné výzvy nabídnou start družice SWOT, americký výstup do kosmického prostoru a dále starty misí OneWeb F15, O3b mPOWER 1, EROS-C3 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Nový rok je tu a s tím souvisí mnoho věcí – spousta lidí si v noci dávalo různá předsevzetí, někomu dnes třeští hlava, nebo jej bolí břicho. Kromě toho je tu ale ještě jedna tradice spojená s Novým rokem – právě v tento den totiž na našem webu vydáváme statistiky, které zhodnotí, jak si náš web vedl v právě skončeném roce. Podařilo se nám dosáhnout opět velice pěkných čísel a je potřeba zdůraznit, že to bylo díky Vám, čtenářům. Kdybyste náš web tak ochotně nenavštěvovali, nikdy bychom nemohli dosáhnout tak pěkných výsledků. Ještě jednou Vám tedy děkujeme.

Pojďme se společně ohlédnout za tím, co zajímavého v kosmonautice přineslo posledních sedm dní roku 2022. Kosmotýdeník si ani prvního ledna nebere svátek a nabízí vám například v hlavním tématu zajímavá videa z rozkládání solárních panelů a anténních nosníků družice SWOT. V dalších tématech se podíváme na další cestu lodě Orion z mise Artemis I, ale těšit se můžete i na povedené fotografie z posledního startu roku 2022. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.