Na pondělí jsou plánovány hned dva starty Falconu 9 a to v rozmezí pouhých šesti hodin. Oba starty mají za úkol vynést další družice pro konstelaci Starlink. V rámci mise Starlink 6-22 bude do páté orbitální slupky vyneseno celkem 22 družic V2-mini, přičemž v rámci druhé mise Starlink 7-4 zamíří 21 družic do šesté orbitální slupky. Na oba starty se vypraví první stupně, které za sebou mají již 13 startů, a jak je zvykem, oba se pokusí o přistání na mořských plošinách. První stupeň B1067 se zhruba 9 minut po startu z rampy SLC-40 pokusí o přistání na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantiku. Oproti tomu stupeň B1063 se pokusí o přistání na plošině Of Course I Still Love You, z čehož vyplývá, že druhý start se uskuteční z Vandenbergovy základny v Kalifornii.

O tom, že budou k Hubbleovu kosmickému teleskopu létat americké raketoplány za účelem údržby, modernizace a oprav, se počítalo již prakticky od začátku projektu. Nakonec se k legendární kosmické observatoři vydalo v průběhu let celkem pět servisních misí. Astronauti v jejich rámci instalovali nové vědecké přístroje, nasadili korekční optiku, ale také měnili fotovoltaické panely a další vnitřní systémy, aby HST mohl úspěšně fungovat i nadále. V současné době se k němu sice žádná další servisní mise nechystá, ale kdo ví, co přinesou další roky. NASA o takové možnosti zatím nezávazně uvažuje.

Jedním z nejatraktivnějších témat astrofyziky jsou černé díry a vše kolem nich. Černé díry přitahují pozornost a prodávají knihy. Proč je zrovna o ně takový zájem? Jednak je to určitě zajímavým názvem, jednak tím, že v sobě obsahují jakési tajemno, což většinu lidí vždy fascinovalo. Navíc v sobě obsahují i jakousi konečnost a osudovost, což také může některé přitahovat. Ať tak či onak, právě černé díry jsou také častým tématem seriózních výzkumů. Kromě menších tzv. hvězdných černých děr se zkoumají i obří supermasivní černé díry, které sídlí v jádrech galaxií. Na jednu takovou studii se dnes podíváme podrobněji.

Starlink není jediná plánovaná megakonstelace, která má zajišťovat přístup k internetu pomocí družic na oběžné dráze. Již za pár hodin nás čeká start rakety Atlas V 501, která na oběžnou dráhu vynese dva prototypy, konkrétně KuiperSat-1 a KuiperSat-2. Ty mají za úkol ověřit funkčnost aktuálně plánovaného designu družic, které se následně stanou součástí konstelace společnosti Amazon, která ji označuje jako Projekt Kuiper. Po ukončení testování KuiperSatu-1 a 2 bude do osmadevadesáti orbitálních rovin a tří orbitálních slupek s výškami 590, 610 a 630 kilometrů během pěti fází vyneseno celkem 3 278 družic. Konstelace bude funkční od chvíle, kdy bude vypuštěno prvních 578 družic. Samozřejmě jak je u nás zvykem, tak i z tohoto startu budeme vysílat česky komentovaný přenos.

Prvních pár měsíců fungování evropského průzkumníka temných složek vesmíru nebylo úplně v pořádku. Teleskop Euclid nejprve hladce dorazil do libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země a dokázal nastavit své zrcadlo vstříc vesmíru, aby pořídil své první testovací snímky, které odborníky překvapily vysokou kvalitou. Jenže již brzy začalo být jasné, že observatoř čelila pár nepříjemnostem. Asi nejvíce znepokojující byly problémy spojené se senzorem velmi přesné pointace, který nebyl schopen detekovat své zaměřovací hvězdy. Tato činnost je přitom naprosto základním předpokladem k tomu, aby teleskop mohl být zaměřen na přesně určenou část oblohy.

Dánský astronaut Andreas Mogensen vystoupí 12. října v 16:00 SELČ do volného kosmické prostoru, aby na vnější plášť stanice ISS nainstaloval novou kameru a připravil důležitý vědecký přístroj na budoucí modernizaci. Andreas, který nyní působí jakožto velitel dlouhodobé expedice, se do volného prostoru vydá s americkou kolegyní Loral O’Hara. Poté, co se dostatečně nadýchají čistého kyslíku a provedou cvičení za účelem odstranění dusíku z krve, proběhnou v modulu Quest zkoušky těsnosti a komunikace jejich skafandrů. Následně se dvojice vydá na vnější plášť stanice, aby se do stejného modulu po několika hodinách vrátila. Andreas se během výstupu postará o instalaci nové kamery s vysokým rozlišením, přičemž při této činnosti bude nohama připojen ke staničnímu manipulátoru Canadarm2. Vůbec poprvé při takové příležitosti nebude paži ovládat astronaut z paluby ISS, ale pozemní středisko. Pokud by nastal jakýkoliv problém, bude americká astronautka Jasmin Moghbeli připravena převzít nad manipulátorem kontrolu ze staničního ovládacího stanoviště. Nově instalovaná kamera poskytne pohledy na Zemi s vysokým rozlišením, čímž dojde k výraznému zlepšení oproti současné kameře, která je nainstalována na „spodní“ straně stanice.