V červenci a v srpnu byly v areálu West Park severně od montážní haly VAB dokončeny úpravy mobilní vypouštěcí plošiny ML-1, zajišťující bezpečnou podporu předstartovních příprav a startu mise Artemis II, prvního kosmického letu s posádkou k Měsíci od programu Apollo. Dne 16. srpna byl pod plošinu přesunut pásový transportér CT-2. Po hydraulickém vyzdvižení se transportér s plošinou vydal směrem ke startovní rampě 39B. Před rampou se transportér na několik hodin zastavil a plošinu umístil na její pozici až následující den. Po dokončení příprav zahájily pozemní týmy na rampě řadu zkoušek s cílem ověřit činnost nových systémů. První zkouška byla provedena 20. září. Cílem testu bylo zajistit, aby pozemní týmy a posádka mise Artemis II byly v den startu připraveny podpořit časovou osu odpočítávání. Zkouška zahrnovala pobyt v ubikacích pro posádku v budově O&C, oblékání skafandrů OCSS, příjezd na rampu ve vozidlech Canoo, výjezd výtahem ve věži mobilní vypouštěcí plošiny k rameni CAA a přestup do bílé místnosti.

V naší minisérii jsme se propracovali až k vědeckým přístrojům, díky kterým může Hubbleův kosmický dalekohled provádět všechna svá úžasná pozorování, která posouvají znalosti lidstva vpřed. Změny se však nevyhnuly ani vědeckým přístrojům – mnohé byly nahrazeny modernějšími verzemi, jiné zase musely být nahrazeny kvůli technickým problémům. Pro někoho bude možná překvapením skutečnost, že dnes už na HST není ani jeden z původní pětice vědeckých přístrojů, se kterými teleskop startoval.

Dalších sedm dní je pryč a i během nich se toho dělo mnoho zajímavého v kosmonautice! Pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém týdnu stalo v kosmonautice, se v hlavním tématu zaměří na zajímavé mise zaměřené na výzkum Slunce. NASA pustila do přípravy koncepčních studií hned čtyři nízkonákladové projekty, které mají velmi zajímavé zaměření. V dalších tématech se podíváme například na ukončení mise Chandrayaan-3 anebo na statický zážeh Falconu Heavy, který by měl vynést sondu Psyche. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Projekt americké sondy IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) se tento týden na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu dočkal dokončení důležitého kroku na cestě ke stavbě, testování a nakonec i startu. Tým stojící za projektem se setkal se členy hodnotícího panelu, aby zhodnotili plán integrace všech systémů do výsledné sondy. Řešila se integrace vědeckých přístrojů, elektrických, komunikačních i navigačních systémů. Úspěšné dokončení Zhodnocení systémové integrace SIR (System Integration Review) značí, že projekt může přikročit k sestavování a testům sondy v rámci příprav na start.

V říjnu loňského roku detekovalo několik kosmických observatoří, jako evropský INTEGRAL a americké Fermi a Swift gama záblesk GRB 221009A. Šlo o nejzářivější do té doby zaznamenanou událost tohoto typu. I zde jsme o ní již jednou hovořili, neboť záblesk pozoroval také slovenský cubesat GRBAlpha, o čemž jsem na našem webu vydal samostatný článek. GRB 221009A ale přímo v okamžiku exploze i nějakou dobu po ní sledovaly i další kosmické observatoře. I o jejich výsledcích má smysl hovořit a důkladně si je rozebrat. Dnes se proto podíváme na pozorování dosvitu tohoto mimořádného záblesku, které učinil Vesmírný dalekohled Jamese Webba.