Už tuto neděli (24. září), po miliardách kilometrů procestovaných Sluneční soustavou, se k Zemi vrátí americká sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security–Regolith Explorer). Při svém průletu kolem naší planety uvolní návratové pouzdro obsahující vzorky kamínků, které představují původní materiál, ze kterého se zformovala naše Sluneční soustava. Sonda OSIRIS-REx tyto vzorky odebrala 20. října roku 2020 na planetce Bennu, která krouží okolo Slunce mezi oběžnými drahami Země a Marsu. Mise OSIRIS-REx je prvním americkým projektem, který odebral vzorky z planetky. Vědci věří, že cenný materiál otevře okno k výhledu 4,5 miliardy let do historie, kdy se naše Slunce i planety teprve formovaly.

Soubor integrovaných zkoušek pozemních systémů misi Artemis 2 má za sebou první test. Připomeňme, že tyto zkoušky prováděné na Kennedyho středisku souvisí s přípravami na první pilotovanou výpravu programu Artemis k Měsíci. Ve středu 20. září se posádka Reid Wiseman, Victor Glover, a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady věnovala praktickým nácvikům postupů, které budou provádět v den startu. Cílem je připravit astronauty po všech stránkách na jejich cestu do vesmíru. Astronauti se probudili v pokojích určených pro posádku, které jsou součástí Neil Armstrong Operations and Checkouts building, načež si oblékli testovací verze skafandrů OCSS (Orion crew survival system), jejichž letové verze budou mít na sobě i při skutečném startu. Posádka poté usedla do nově pořízených elektromobilů, které je převezly na 14 kilometrů vzdálenou rampu 39B. V prvním vozidle seděli Reid Wiseman a Victor Glover, přičemž hned za nimi jel vůz s Christinou Koch a Jeremy Hansenem.

Program amerického letectva START (Spacecraft Technology and Advanced Reentry Tests) byl určen k výzkumu vztlakových těles, která budou schopná řízeného návratu z vesmíru. Za tímto účelem byly spuštěny programy ASSET a PRIME. V minulých dílech jsme se postupně věnovali každému z těchto strojů. Nyní se budeme věnovat dalšímu z pokračovatelů těchto projektů, a to projektu PILOT (Piloted Lowspeed Tests). Předchozí projekty se věnovaly hlavně proveditelnosti takového letu, tzn. volbě odolného materiálu pro tepelné namáhání, aerodynamice a aeroelasticitě během letu, přístrojovému vybavení a jeho precizní funkci a v neposlední řadě i řiditelnosti takového kluzáku. Už během vzniku projektu X-23 došlo k rozjezdu projektu PILOT. Nyní nastal čas na další úkol, kterým byl pilotovaný let takového stroje. Logickou otázkou totiž nyní bylo, jak dokáže člověk pilotovat takovýto stroj ve vysoké rychlosti.

Inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville provedli 14. září statický zážeh zmenšeného motoru na tuhé pohonné látky. Zkouška provedená ve východní testovací oblasti, která vyprodukovala tah 37 tun, byla součástí dlouhodobé série vývojových testů pro design vylepšených pomocných motorů na tuhé pohonné látky pro budoucí mise americké rakety SLS. Počínaje misí Artemis IX začne raketa SLS ve své konfiguraci Block 2 používat pomocné stupně BOLE (booster obsolescence and life extension). Výkonnější motory na tuhé pohonné látky poskytnou raketě schopnost vynášet k Měsíci (i jinam) ještě těžší náklady pro mise Artemis.

Tma zvítězila nad světlem a v oblasti dosednutí sondy Čandraján-3 začala lunární noc. To znamenalo jediné. Skončila hlavní fáze mise Čandraján-3. Není ovšem vyloučeno, že se podaří navázat spojení s vozítkem nebo sestupovým modulem i po uplynutí „doby temna“. Vše bude záležet na tom, jak se podaří přečkat krutou noc trvající přibližně 14 dnů. Je na čase se za misí ohlédnout a podívat se na některé dostupné výsledky a data. Nevyhneme se ani historii, protože pro pochopení kontextu je zkrátka klíčová. Historický okamžik nastal 23. srpna 2023, kdy Čandraján-3 úspěšně přistál na Měsíci. A to ve velmi zajímavé lokalitě. Je to totiž první sonda, která se dostala nejblíže k jižnímu pólu Měsíce. Jen o pár dní dříve se o to samé chtěla pokusit i ruská Luna-25, ale bohužel pokus nevyšel a sonda se roztříštila o povrch. Měla se přitom pokusit dosednout v podobné oblasti, asi jen 120 km od zamýšleného místa přistání Čandraján-3. Co vše se tedy již podařilo a jak si mise Čandraján-3 zatím vede? Vezměme to hezky od začátku.

Na první pohled není na misi Starlink 6-17 nic mimořádného. Jenže stačí se podrobněji podívat na údaje o tomto startu a rázem zjistíme, že půjde o další případ, při kterém se mají posouvat hranice znovupoužitelnosti. Firma SpaceX totiž do akce nasadí první stupeń Falconu 9 s výrobním označením B1060, který má za sebou již šestnáct startů a přistání. To znamená, že budeme poprvé svědky sedmnáctého použití prvního stupně Falconu. A to už stojí za trochu ponocování nebo brzkého vstávání. Start je totiž momentálěn naplánován na 4:47 SELČ, což není pro většinu středoevropanů optimální termín. Náš komentovaný přenos však bude připraven.