Evropská mise Hera má v zájmu posílení základů planetární obrany zblízka prozkoumat dvojplanetku Dimorphos. Ovšem předtím, než dorazí ke svému cíli, bude muset Hera urazit miliony kilometrů. V této fázi bude klíčovým prvkem celé sondy její pohonný modul, který tvoří zhruba polovinu hmotnosti celé sondy. Pohonný modul, který připravila italská firma Avio, je tvořen středovým válcem a podpůrnou strukturou. Součástí modulu jsou nádrže na pohonné látky, potrubí a také korekční raketové motory (zatím chráněné červenými krytkami). Ještě než dojde ke spojení pohonného modulu s dalším prvkem sondy, tzv. centrálním modulem, musel pohonný modul projít klíčovou zkouškou celkové těsnosti.

Mise BepiColombo je společným projektem japonské a evropské kosmické agentury tvořeným dvojicí sond. Evropská sonda nese název MPO, zatímco japonská se označuje jako MMO, přičemž se pro ni používá i familiární označení Mio. BepiColombo je přelomová mise, jelikož ještě nikdy necestovaly dva orbitery k jiné planetě společně. Během 1. října 2021 provedla BepiColombo první průlet kolem Merkuru, který pomohl upravit její rychlost tak, aby mohlo v roce 2025 dojít k doručení obou družic na oběžnou dráhu této planety. Pečlivá analýza nasbíraných údajů o plazmatu zachycená sondou Mio prokazuje, že její senzory poprvé zažily situaci, kdy došlo k uryhclení elektronů v magnetosféře a jejich spadu na povrch planety. Dopadající elektrony vytvořily na povrchu polární záři pozorovatelnou v rentgenovém oboru. Podle vědců může jít o univerzální mechanismus vzbuzující polární záři, a to i v magnetickém prostředí velmi odlišném od zemského.

Noc na dnešek byla pro fanoušky kosmonautiky značně specifická. Buďto si museli několikrát nařizovat budíky, případně (pokud to lidově řečeno táhli nonstop) zažili velmi dlouhou noc. Na vině byla série odkladů startu rakety Falcon 9, která měla vynést 22 komunikačních družic Starlink 2. generace mini. Počasí však bylo proti a i když SpaceX nakonec zkusila využít všechny termíny, které měla pro daný den vyhrazené, ani v jednom nebyly podmínky dostatečně vhodné pro zajištění bezpečného průběhu startu. Mise tedy musela být odložena na noc na pondělí. Meteorologové sice nepředpovídají žádné razantní zlepšení, ale snad budeme mít štěstí.

Předešlé díly naší minisérie věnované Hubbleovu kosmickému teleskopu se věnovaly metodám, s pomocí kterých teleskop velmi přesně určuje svou orientaci v prostoru a její případné změny. Jenže pouze znalost orientace v prostoru sama o sobě nestačí. Teleskop se občas potřebuje otočit nějakým směrem, aby mohl provádět pozorování jiného objektu. Stejně tak musí provádět korekce, aby po dobu pozorování udržel sledovaný objekt v zorném poli. Ke změně orientace nepoužívá pohonné látky, ale tzv. silové setrvačníky RWA.

Další týden utekl a za ním už v těsném závěsu běží pravidelný přehled těch nezajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku budou tentokrát první zkušenosti s plným provozem družic TROPICS, které dostaly příležitost ukázat, co umí při začátku hurikánové sezóny. V dalších tématech se podíváme na připravovaný start Falconu Heavy, přesun Super Heavy B9 na nově upravenou rampu na Boca Chica, či na přistoupení Venezuely k plánované čínské lunární stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V neděli nás firma SpaceX potěší dalším startem rakety Falcon 9 s družicemi Starlink v2 Mini. Ty stejně jako při minulých misích zamíří na oběžnou dráhu se sklonem 43° vůči rovníku, tedy do tzv. páté orbitální slupky konstelace Starlink. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s výrobním číslem B1076, který poletí pošesté a naposledy letěl před šestašedesáti dny. O přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantském oceánu přibližně 643 kilometrů od místa startu.

Nový kosmický teleskop XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) bude mít za úkol rozkládat přicházející kosmické záření na spektrum. Na tom není na první pohled nic neobvyklého, vždyť takových přístrojů je v kosmickém prostoru mnoho. Jenže XRISM to zvládne s rentgenovým zářením. XRISM má startovat na raketě H-IIA z japonského kosmodromu Tanegašima 26. srpna. „Resolve nám poskytne nový pohled na jedny z nejenergetičtějších objektů vesmíru, ať už jde o černé díry, kupy galaxií a následky hvězdných explozí,“ popisuje Richard Kelley, hlavní vědecký pracovník mise XRISM na straně NASA z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „S využitím dat, která tato mise po startu nasbírá, se dozvíme mnoho informací o tom, jak se tyto objekty chovají a z čeho jsou tvořeny.“