„Byl to ten nejošklivější letoun, jaký jsem kdy viděl. Do té doby jsme se snažili snižovat odpor, jak to jen šlo, a teď tu stojí letoun se čtvercovým stabilizátorem, takže mě to moc neuchvátilo. Dokud do toho ovšem nedali ten velký motor, který ve vás uměl vzbudit úctu. Dokud jsem neměl možnost osobně řídit tento letoun, nechoval jsem k němu velké sympatie“. Zajímavý pohled na X-15, z pohledu pilota Billa Dany. Letoun nemusel na první pohled vzbuzovat velké sympatie, ale jeho poměr tahu vůči hmotnosti byl ohromující. Spolu s X-15 přišel i speciální výcvik, kdy piloti trávili šest měsíců jen teoretickou přípravou spolu s nácviky v simulátoru. Člověk se chystal tam, kde nikdo nikdy nebyl, technicky náročným způsobem. Výcvik připomínal spíše výcvik astronautů na misi. Piloti létali na simulátoru jeden let za druhým a pokaždé jim byla nasimulována nová a nová závada. Na co se, ale piloti nedokázali připravit, bylo první oddělení od NB-52. Podle Milta Thompsona to byl šok, když ho motor okamžitě zatlačil do sedačky on neměl ani šanci číst přístroje, jak byl zvyklý ze simulátoru. Podobné

25. června se týmu expertů podařilo dokončit instalaci tepelného štítu na návratovou kabinu lodi Orion určené na misi Artemis II. K tomuto milníku došlo v montážní hale na Neil Armstrong Operations and Checkout Building, která se nachází na Kennedyho středisku na Floridě. Štít o průměru zhruba 5 metrů je jedním z nejdůležitějších systémů lodi Orion, jelikož zajistí bezpečný návrat astronautů uvnitř kabiny zpět na Zemi. Na konci mise, která počítá s obletem Měsíce, čeká na Orion vstup do atmosféry rychlostí zhruba 40 000 km/h, což vyžene teploty vně kabiny až k hodnotám kolem 2700 °C. Astronauti v kabině si však budou v té době užívat přívětivé pokojové teploty, což zajistí právě tepelný ochranný systém.

Federal Aviation Administration (FAA) je americký úřad zodpovědný za bezpečné a efektivní spojení vesmírného provozu s americkým vzdušným prostorem, který patří mezi nejzatíženější na světě. Vesmírný provoz zahrnuje komerční lety s licencí FAA, pro NASA, americkou armádu a další americké vládní agentury. Před rokem 2014 byl vesmírný provoz omezenější než v posledních letech a FAA mohla těmto letům vyhovět podle potřeby, uzavřením relativně velkého vzdušného prostoru na delší časový úsek. Dnes, kdy se tempo startů zvyšuje je nutné, aby se FAA více zapojoval do procesu plánování a zvýšil tak efektivitu pro běžný přístup na zemskou orbitu.

Dnes ve 13:34 odstartovala z kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2.1b s horním stupněm Fregat. Ze zdejší jediné provozuschopné rampy 1S dopravila na polární oběžnou dráhu ve výšce 830 kilometrů meteorologickou družici Meteor-M 2-3. Tato družice sice navazuje na předchozí exempláře vypuštěné v rámci tohoto programu, ale navíc se od nich odlišuje několika konstrukčními prvky. „Družice Meteor-M 2-3 je oproti předchůdkyním vybavena palubním radarem s aktivní fázovou anténou a aparaturou pro sledování vztahu Země-Slunce,“ vysvětlil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Každý návrat z oběžné dráhy je vysoce dynamickou záležitostí, při níž působí na návratový aparát i na jeho případné pasažéry síly, jež mohou v případě jakékoli chyby způsobit extrémní namáhání, eventuálně destrukci stroje a okamžitou smrt posádky. V relativně krátkém časovém úseku musí kabina zbrzdit z 28 000 km/h na podzvukovou rychlost, aby bylo možné provést závěrečnou přistávací sekvenci. Po vstupu do hustých vrstev atmosféry se před kabinou vytvoří rázová vlna, jež může, díky extrémnímu stlačení vzduchu, mít podle tvaru stroje teplotu i přes 5 000°C. Nebýt tepelné ochrany kabiny, během několika okamžiků by přišla totální dezintegrace. Po této fázi však nenastává oddech, naopak. S odezníváním tepelného namáhání přichází špička decelerace, kdy na stroj i posádku působí přetížení. Podle typu sestupu se jeho úroveň může lišit, od zhruba 1,7 g v případě raketoplánu, po zhruba 4 g u řízeného sestupu v běžné návratové kabině. Nicméně pro první pilotované kosmické lodi, Vostok nevyjímaje, platilo, že jejich sestup je výlučně balistický, tedy neřízený. Trochu se to podobá projektilu z pistole, která vystřelí pod vodou. Zpomalení probíhá na mnohem kratší dráze a u Vostoku na kosmonauty působila síla kolem 10

Společnost United Launch Alliance rozhodla, jaký bude další postup v rámci příprav na první start rakety Vulcan. Začněme pozitivně – týmy, které prováděly zhodnocení dat nasbíraných během statického zážehu FRF (Flight ReadinessFiring), došly k závěru, že byly úspěšně naplněny všechny úkoly testu. Firma souběžně s touto zprávou oznámila, že určila prvotní příčinu, která vedla 29. března k anomálii strukturálního testovacího exempláře horního stupně Centaur V na zkušebním stanovišti Marshallova střediska. Z palivového systému stupně tehdy unikl vodík, který se na stanovišti nahromadil a poté explodoval, což poškodilo především stupeň samotný. Kromě určení příčiny anomálie firma také určila nápravná opatření, která mají zabránit opakování celé situace.

Agentura NASA 15. června oznámila zájem rozvíjet spolupráci se sedmi americkými firmami za účelem dosažení pokroku v pilotované kosmonautice a v budování komerční ekonomiky na nízké oběžné dráze Země. Agentura v tiskové zprávě uvedla, že tato partnerství – realizována v rámci druhé iniciativy CCSC-2 (Collaborations for Commercial Space Capabilities-2) společně s nefinancovanými Space Act Agreements – jsou navržena tak, aby v konečném důsledku přinášely prospěch komerčním snahám, které souvisejí s vesmírem prostřednictvím zapojení NASA. To bude zahrnovat jak sdílení technických znalostí a dat, tak i hodnocení a různé technologie.

Výpočetní technika udělala v devadesátých letech 20. století a v prvních letech 21. století ohromný pokrok. Proto také NASA sáhla k výrazné modernizaci mozku své legendární kosmické observatoře – Hubbleova teleskopu. Jeho původní řídící počítač byl modernizován a upravován během servisních misí amerických raketoplánů. Postupně tak díky pokrokům ve výpočetní technice rostla jak rychlost jeho výpočtů, tak i kapacita paměti RAM.