Ani v minulých dvou měsících Vesmírný dalekohled Jamese Webba nezahálel a přinesl nám celou řadu zajímavých objevů. Aktuální díl našeho seriálu bude přesto poněkud kratší, než obvykle. Nikoliv snad kvůli nedostatku podstatných výsledků, ale proto, že se celá řada výzkumů věnovala Sluneční soustavě. S těmi se můžete seznámit v nedávných článcích Dušana Majera, my je ale jako obvykle vypustíme. Nicméně i tak nás dnes čeká mnoho fascinujících informací. Podíváme se třeba na jednu téměř neznámou, ale o to více důležitou supernovu. Začneme ale jako obvykle v hlubokém vesmíru.

V nákupních galeriích bývají všelijaké výstavy. Třeba o dinosaurech nebo o šmoulech. Brněnské OC Futurum si ale připravilo podívanou jinou. A to vpravdě kosmickou. V prostorách OC Futurum se do 18. června koná akce Kosmofest. Tvoří ji desítky výstavních panelů, různé astronomické i kosmické předměty nebo třeba modely. Kosmofest je volně přístupný v prostorách celého nákupního centra. Osm panelů je například o každodenním životě kosmonautů na oběžné dráze, o jejich stravovacích návycích, vycházkách i hygienických potřebách. Dalších osm panelů se zabývá programem Artemis, Apollem a budoucí vesmírnou spoluprací při dobývání cizích světů. Také jsou tu čtyři plachty s podpisy všech kosmonautů z prvních šedesáti let dobývání vesmíru.

Mezinárodní tým vědců se pustil do analýzy dat, která nasbírala americká sonda Cassini. Zjistili přitom, že uvnitř na sůl bohatých ledových zrníček vyvrhovaných z měsíce Enceladu do okolního prostoru se nachází stopy fosforu, tedy chemického prvku, který je nezbytný pro život. Ledový měsíc Enceladus je znám tím, že se na něm nachází podpovrchový oceán a voda z něj tryská skrz praskliny ledové krusty v gejzírech, které se nachází u jižního pólu. Tyto výtrysky pak napájí ledovými částicemi saturnův prstenec E (slabší prstenec nacházející se na vnější části výrazných prstenců).

Máte malý letoun a velký motor s velkým tahem. Chceme se dostat na výšku 80 km a rychlost M=6, kde bychom rádi studovali aerodynamický ohřev. Nechceme se obávat o aerodynamickou stabilitu, řízení nebo o to, že by se letoun rozpadl. Takže, pokud uděláte chybu, udělejte ji v dobře dimenzované části konstrukce. Toto jsou vzpomínky vedoucího konstrukční skupiny North American Aviation, Harrisona „Bouřliváka“ Storma, na první ústní instrukci ke konstrukci letounu X-15, z úst předsedy hodnotící skupiny.

V dubnu se americké vozítko Curiosity dočkalo velké softwarové aktualizace a po jejím dokončení si naposledy prohlédlo lokalitu Marker Band Valley, kterou opouští a při té příležitosti vytvořilo tzv. pohlednici. Výrazem pohlednice (anglicky postcard) se označuje metoda ležící někde na pomezí mezi klasickou fotografií a uměleckou interpretací. Navigační kamery roveru Curiosity nejprve vytvořily dvě černobílá panoramata celé scény, do kterého pak byly uměle dodány barvy. Snímky byly pořízeny 8. dubna v 9:20 a 15:40 místního marsovského času a poskytují dramaticky odlišné osvětlení celé scény. Když se pak oba snímky spojí do jednoho, detaily doslova vystoupí. Do části pohlednice pořízené ráno byla přidána modrá a do části vyfocené odpoledne zase přibyla žlutá. Ostatně není to poprvé – podobná pohlednice už vznikla v listopadu 2021.

Když zástupce NASA minulý týden hovořil o „obtížích“ při vývoji obří rakety Starship od firmy SpaceX, tak zmínil, že tyto komplikace mohou způsobit posun prvního přistání na Měsíci v rámci programu Artemis, které je zatím plánováno na konec roku 2025. Tato mise má totiž používat upravenou verzi lodě Starship jakožto dvoumístný pilotovaný lunární lander, který by dopravil na Měsíc a zpět výsadek astronautů. Oním zmíněným zástupcem NASA byl Jim Free, šéf divize NASA pro vývoj průzkumných systémů z ředitelství agentury NASA. Z jeho slov vyplývá, kolik práce musí SpaceX udělat, než bude mít Starship volnou cestu k dopravě astronautů na Měsíc.