Dlouho očekávaná indická mise na Měsíc se blíží. Čandraján-3 se pokusí o to, co se jeho předchůdci nepovedlo – přistát na našem souputníkovi. Nejde o jednoduchou operaci. O čem svědčí množství nepovedených pokusů všemožných automatů v minulosti. Čím blíže je start, tím více stoupá napětí nejen v ISRO. Start je zatím plánován 12. července. Sestava lunárního modulu a vozítka vynese nejsilnější indická raketa LVM-3. Mise navazuje na předešlé dvě mise, ale tentokrát půjde čistě o přistání a průzkum povrchu. V předešlém případě byl součástí sestavy ještě orbiter. Družice, která měla hned několik funkcí. Třeba přenášení signálu na Zem a jelikož je stále funkční, není třeba vysílat další.

Kolosální podnik, jakým byl vývoj, výroba a lety lodí Vostok, byl v rámci Sovětského svazu srovnatelný jen s několika málo velkými projekty. Sergej Koroljov kolem sebe soustředil nejen brilantní mozky v rámci svého OKB-1, ale dokázal zorganizovat kooperaci s tucty dalších konstrukčních kanceláří, továren, organizací a dodavatelů. I z dnešního hlediska je téměř neuvěřitelné, jak dokázal Sergej Pavlovič tento olbřímí „orchestr“ dirigovat, navíc pouze za použití telefonu, dopisů a osobních jednání. Ve své době byl zřejmě jedním z nejmocnějších mužů, ne-li tím nejmocnějším vůbec, minimálně v rámci obranného a kosmického průmyslu. Šíře jeho aktivit byla neuvěřitelná a Vostok v portfoliu programů OKB-1 zaujímal sice velmi významné, nikoli však jediné místo. Pro muže, jenž byl perfekcionistou, muselo být neuvěřitelně frustrující, když se musel krom gigantických organizačních úkolů vyrovnávat také s proměnlivou kvalitou práce dodavatelů i vlastních lidí…

Firma Sierra Nevada Corporation (SNC) udělala další krok k očekávanému prvnímu letu Dream Chaser. V rámci zkoušek systémů došlo, 31. května, k vůbec prvnímu zapnutí elektrického napájení budoucí kosmické lodi s následným zapnutím letových počítačů a dalšího vybavení. Při kosmickém letu bude napájení lodě zajištěno pomocí solárních panelů. Test přišel v době, kdy se společnost připravuje na odeslání prvního kusu Dream Chaser, ke zkouškám do testovacího zařízení NASA Neil Armstrong v Ohiu. První Dream Chaser, pojmenovaný jako Tenacity, bude podroben tepelným a vakuovým testům a po jejich splnění bude odeslán na Cape Canaveral ke konečným přípravám na start. Nebyl zveřejněn, žádný konkrétní časový plán testů a přesunů. Prezidentka SNC, Janet Kavandi, pouze zmínila přesun do testovacího zařízení během července. Podle slov Janet Kavandi by po několika měsíčním testovaní a následném přesunu na Floridu, měla být loď schopna letět ještě do konce roku.

Včerejší pokus o start Falconu 9 s lodí Dragon 2 na misi CRS-28 musel být odložen z důvodu špatného počasí v oblasti přistání prvního stupně. Nová předpověď počasí na dnešního 17:47 SELČ však v tomto parametru nedává mnoho důvodů k radosti. Meteorologové dávají špatným podmínkám v místě přistání střední pravděpodobnost, což je mimochodem stejná úroveň, kterou meteorologové ocenili podmínky v místě přistání při včerejším (odloženém) termínu. Pokud odhlédneme od tohoto parametru, jsou podmínky pro start přijatelné – meteorologové obecně pro tento start dávají 60% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by se však start odložil na středu (odklad o 24 hodin není uveden), vzrostla by pravděpodobnost dobrého počasí na 90 % a riziko špatného počasí v přistávací oblasti by pokleslo na úroveň mezi nízkou a střední. Bude tedy ještě zajímavé sledovat, jak se celá situace vyvine.

O tom, že se v Číně vyvíjí národní program pilotovaných letů na Měsíc, prosakují zprávy již poměrně dlouho. V poslední době je koncept, který má vést k přistání čínských astronautů na Měsíci koncem tohoto desetiletí, postupně odhalován. Čínská vláda musí projekt ještě oficiálně schválit, protože jeho časový rámec leží mimo rozsah současného pětiletého plánu 2021 – 2025. Přestože dosud nebylo pilotované přistání na Měsíci formálně schváleno, práce na potřebných prvcích programu probíhají a zástupci kosmické agentury, průmyslu i státní média o lunárních ambicích otevřeně hovoří.

Zatímco minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu Hubbleova kosmického teleskopu jako celku a poté jsme se zaměřili na jeho přední část, dnešní díl se naopak zaměří na zadní část, ve které se nachází například palubní elektronika, ale je tu i prostor pro uložení vědeckých přístrojů nebo k připojení dvou panelů fotovoltaických článků.

Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.