4. prosince pořídila americká sonda Psyche své první fotografie. V době, kdy se dočkala milníku zvaného první světlo (first light), byla od Země vzdálená 26 milionů kilometrů. tento milník byl jedním z mnoha, které inženýři potřebují dokončit, než sonda dorazí ke svému cíli – kovové planetce 16 Psyche. Sonda by měla k této planetce obíhající kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem přiletět v roce 2029. Psyche byla vynesena 13. října raketou Falcon Heavy z floridské rampy 39A. Několik hodin po startu sonda vstoupila do fáze prvotních kontrol systémů, která má trvat zhruba 100 dní. V této fázi inženýři testují palubní přístroje a systémy, aby si ověřili, že fungují správně. Právě zkouška kamer byla posledním krokem, který měl být v této fázi dokončen.

Projekt IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) úspěšně dokončil milník KDP-D (Key Decision Point D). Po jeho překonání může mise pokročit z fáze vývoje a plánování k sestavování, testování a integraci. V rámci KDP-D došlo také k aktualizaci plánovaného termínu startu, který byl předtím stanoven nejdříve na únor 2025. Po aktualizaci se start chystá na okno mezi koncem dubna a koncem května 2025, aby měl tým zapojený do projektu k dispozici adekvátní zdroje k řešení rizik a technické komplikací během systémové integrace a testování.

Delegáti z téměř 200 států se sjeli do Dubaje na summit COP28 organizovaný Spojenými národy, aby zhodnotili kroky, které činí pro boj s klimatickou krizí. Jelikož družice hrají v procesu sledování a pochopení klimatických změn důležitou roli, uzavřela agentura ESA kontrakt s firmou Airbus, aby se družicová mise TRUTHS mohla posunout do další vývojové fáze. TRUTHS má za úkol poskytnout data, která vytvoří „zlatý standard“ klimatických měření, což dá zákonodárcům větší jistotu v data, která používají pro boj se změnou klimatu. ESA se dlouhodobě snaží zajistit, aby data, která na Zemi posílají její družice, byla co nejspolehlivější. Jenže jak si můžeme být jistí, že jsou měření z oběžné dráhy skutečně přesná – obzvláště pak když jde o data, která ovlivňují tak důležitý obor jako je boj se změnou klimatu?

Noc z pondělí na úterý bude ve znamení zajímavého startu, a to konkrétně Falconu Heavy. Ten bude mít za úkol v rámci mise USSF-52 vynést na oběžnou dráhu miniraketoplán X-37B. Je zajímavé, že k vynesení tak malého nákladu, jako je X-37B, bude použit právě Falcon Heavy, když v minulosti byl X-37B vynášen pomocí Atlasu V a jednou i Falconu 9. Tato informace vede ke spekulacím, že raketoplán zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při předchozích letech. To by dávalo smysl, když vezmeme v úvahu, že se na palubě bude nacházet i experiment Seeds-2, v rámci něhož budou semena rostlin vystavena radiaci, která bude o to větší, čím výš bude X-37B obíhat. Oba boční stupně Falconu Heavy poletí na této misi popáté a pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň je nový a i při této misi bude zahozen.