Na našem webu pravidelně vychází seriál S Webem za hlubokým nebem, ve kterém máte možnost seznámit se s nejnovějšími pozorováními a objevy nové vlajkové lodě kosmické astronomie. V dnešním článku si ale ukážeme něco trochu jiného – čtyři snímky, ve kterých se kombinují pozorování Webbova teleskopu se snímky z kosmické observatoře Chandra. Těšit se můžete na dvě galaxie, mlhovinu a hvězdokupu. V každém snímku se kombinují snímky vysokoenergetického rentgenového záření z teleskopu Chandra s infračervenými pozorováními od Webba. Důležité je, že oba tyto typy záření jsou pro lidské oko neviditelné.

První vědecký přístroj, který má přímo měřit gravitaci na povrchu planetky podstoupil zkoušky v Laboratoři mechanických systémů Evropské kosmické agentury. Gravimetr GRASS (Gravimeter for Small Solar System Objects) přistane s CubeSatem Juventas (uvolněným ze sondy Hera) na povrch planetky Dimorphos a jeho úkolem bude měřit úroveň gravitace, která se podle očekávání bude pohybovat na úrovni menší než je miliontina té pozemské. Tento přístroj vyvinula Královská observatoř v Belgii společně se španělskou firmou EMXYS. Aby se prokázalo, že je přístroj připraven k integraci do CubeSatu Juventas, který poletí se sondou Hera, byl GRASS vystaven podmínkám, které na něj čekají – silnému vakuu a intenzivním změnám teplot. Poté byl usazen na vibrační stůl, který simuloval chvění při startu rakety.

Na čtvrtečních 5:25 našeho času firma SpaceX přesunula start Falconu 9, o který se pokusila dnes ráno. O pouhých 35 minut později, tedy v 6:00 našeho času, bychom se měli dočkat startu malé rakety Electron od firmy Rocket Lab z poloostrova Mahia na Novém Zélandu. Při tomto startu budou vyneseny dvě družice TROPICS. Jde o 3U CubeSaty (jejich rozměry tak jsou 10 × 10 × 36 centimetrů) a každý z nich váží 5,34 kilogramu. Družice TROPICS mají za úkol měřit teplotu a vlhkost v tropických oblastech s velmi krátkým rozestupem. Díky těmto datům budou vědci moct studovat dynamické procesy, které se vyskytují v jádru bouře.

Na kosmodromu Bajkonur se schyluje k již pátému letošnímu startu. Nosná raket Sojuz 2.1a by měla dnes ve 14:56 našeho času odstartovat a na oběžnou dráhu dopravit nákladní kosmickou loď Progress MS-23. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se ještě dnes dočkat nejen startu této lodi, ale i jejího příletu k Mezinárodní kosmické stanici. Její připojení k orbitálnímu komplexu je prozatím plánováno na 18:20 našeho času. Jak ze startu, tak i z připojení ke stanici pro Vás připravíme živě a česky komentované přenosy, které naleznete právě v tomto článku.

Nedávno jsme si podrobně rozebrali neutronové hvězdy, jejich vznik, vlastnosti či specifika. Řekli jsme si též stručně jaké typy neutronových hvězd známe a čím jsou charakteristické. Dosti podrobně jsme pak rozebrali poměrně častý a pro astronomii i kosmonautiku významný druh neutronových hvězd – pulsary. Právě u pulsarů byly nalezeny první exoplanety, pomohly také potvrdit gravitační vlny, ale s jejich pomocí se dají též třeba navigovat kosmické lodě. My se dnes ale zaměříme na jinou zajímavou metodu, s jejíž pomocí můžeme zkoumat gravitační vlny a kterou mohou využít i některé kosmické sondy.

V brzkých ranních středečních hodinách je v plánu další start Falconu 9, tentokrát s telekomunikační družicí Arabsat 7B, přičemž jste se mohli také setkat s názvem BADR-8. Ta je postavena na platformě Eurostar Neo společnosti Airbus Defence and Space a bude umístěna nad 26° zeměpisné délky, díky čemuž bude mít skvělý výhled na Evropu, Afriku nebo Asii. Aktuální odhady životnosti družice Arabsat 7B předpokládají, že by družice měla být v provozu patnáct let. Na družici bude také umístěn technologický demonstrátor TELEO, který by měl otestovat vysokokapacitní komunikaci mezi družicí a pozemním střediskem při rychlosti až jednoho terabitu za sekundu. první stupeň se při této misi pokusí o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantském oceánu.