V roce 2021 zasáhla planetu Mars dvě marsotřesení, jejichž vibrace pronikly hluboko do jádra rudé planety. Vědci tak získali nejlepší data v historii o velikosti a složení jádra. Sonda InSight přestala na Marsu pracovat vloni v prosinci, ale databáze údajů z jejího seismometru představuje pokladnici, ze které budou experti čerpat ještě desítky let. Analýza seismických vln ze dvou zmíněných otřesů z roku 2021 vědcům naznačila, že jádro z tekutého železa je menší a hustší, než se v minulosti předpokládalo. Nové poznatky, které představují historicky první přímá pozorování jádra jiné planety, byly podrobně rozebrány v rámci odborného článku, který vyšel 24. dubna ve Sborníku Národních akademií věd.

Raketa Falcon Heavy už má za sebou pět startů a i když už není nejsilnějším nosičem současnosti, stále její start představuje velké lákadlo – třeba i kvůli pokusů o přistávání jeho stupňů. Jenže šestý let této rakety bude v tomto směru výjimečný. Falcon Heavy se totiž nepokusí o přistání ani jednoho stupně. Veškeré pohonné látky v nádržích se využijí k urychlení nákladu, který představují rovnou tři družice. Primárním nákladem je zhruba šest a půl tuny vážící komunikační družice Viasat-3 Americas, sekundární náklad představují 300 kilogramů vážící komunikační družice Arcturus a 22 kilogramů vážící CubeSat G-Space 1 z Ukrajiny.

Jakou barvu má planetka Dimorphos? Pokročilý přístroj vyvíjený pro evropskou misi Hera si povrch planetky prohlédne hned v širokém spektru barev, které přesahuje limity lidských očí. V rámci pozorování tak hyperspektrální snímač HyperScout H pomůže zmapovat nejen barvu povrchu, ale především mineralogické složení planetky. Získané údaje pak vědcům pomohou určit, jakým způsobem bude nejvhodnější odklánět planetky, u kterých by v budoucnu hrozila srážka se Zemí. Přístroj HyperScout H sám o sobě není moc velký a přirovnat se dá ke krabici od bot. Má však za sebou velmi slušnou historii. Jde o nejmodernější návrh z rodiny hyperspektrálních snímačů vyvinutých pro pozorování Země a průzkum planet nizozemskou firmou cosine Remote Sensing. Nyní tento přístroj prošel formálním milníkem klíčové inspekce, která posvětila jeho let na misi Hera, jejíž start je plánován na říjen roku 2024.

Japonská firma ispace zatím může být s průběhem první ostré mise svého lunárního landeru spokojena. Po startu na Falconu 9, ke kterému došlo 11. prosince loňského roku, se landeru podařilo 21. března vstoupit na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Od té doby probíhá kontrola všech systémů, které budou zapotřebí při velkém finále celé mise. HAKUTO-R je totiž lander a má tedy přistát na povrchu Měsíce. Momentálně se zdá, že by k tomuto milníku mělo dojít nejdříve 25. dubna v 18:40 SELČ. Pokud se to podaří, půjde o velký úspěch firmy ispace, která chce v budoucnu na Měsíc vypustit i další landery. Jejich první exemplář by měl po dosednutí uvolnit dva rovery – SORA-Q z Japonska a Rašíd ze Spojených arabských emirátů. Jak dopadne ambiciozní pokus o přistání na Měsíci, budete moci sledovat v tomto článku, kde je pro Vás připraven přehrávač originálního přenosu, ale i česky psaný online přenos.

Let Jurije Gagarina byl pro Sovětský svaz nepopiratelným triumfem, jenž opět dokázal všem, že ostatním světem často opovrhovaná země rozhodně má co říci i co se technologického pokroku týče. Nikita Chruščov již od dob vypuštění prvního Sputniku velmi dobře pochopil, že vesmír se stal nejen kolbištěm armád a zpravodajských služeb, ale také velmi účinným nástrojem propagandy a výkladní skříní daného typu společenského zřízení. Také tento nejnovější úspěch domácího kosmického programu hodlal využít v maximální možné míře. De facto vzápětí po letu Gagarin nastoupil na horskou dráhu zahraničních i domácích cest, mítinků, schůzí a recepcí, v jejichž rámci měl figurovat coby živý důkaz toho, že socialistické zřízení dokázalo svou nadřazenost nad prohnilým kapitalistickým západem. Paradoxně ovšem z oné vlny publicity vyplývalo několik velmi nepříjemných a choulostivých, přesto však nutných kroků, kdy jisté části prvního kosmického letu musely být zahaleny pod mlžný závoj polopravd, dezinformací a v některých případech bezostyšných lží. Některé z nich byly identifikovány až s poměrně velkým odstupem. Možná ještě horší než lži samotné je fakt, že pokud by tehdy Sověti mluvili pravdu, vůbec nijak by to nesnižovalo neoddiskutovatelnou odvahu prvního kosmonauta

V průběhu měsíce dubna jsme se dočkali zatím pouze jediného startu s družicemi Starlink. Než ale pomyslné žezlo převezme květem, čeká nás ještě jedna mise věnovaná rozšiřování této komunikační sítě firmy SpaceX. Na rampě SLC-4E na Vandenbergově základně už čeká raketa Falcon 9 připravená vyrazit na misi Starlink 3-5. Na nízkou oběžnou dráhu Země se sklonem 97,6° vůči rovníku bude dopraveno více než 50 družic 1,5. generace, které budou zajišťovat celosvětové připojení k internetu. Tradičním lákadlem bude potřinácté použitý první stupeň, který se pokusí přistát na mořské plošině Of Course I Still Love You.

Výroba energetického a pohonného modulu PPE pro kosmickou stanici Gateway zaznamenala v Palo Alto v Kalifornii další pokrok. Na levé fotografii je zachycen stav modulu v říjnu 2022, na pravé fotografii v březnu 2023. Fotografie byly sice pořízeny z opačných stran modulu, přesto dokumentují postup montáže. Nejprve byly z konstrukce modulu odmontovány zkušebně připevněné vnější desky, které budou tvořit protilehlé stěny modulu. Poté byla na centrální kompozitní válec se dvěma vertikálními deskami připojena jeho horní část, taktéž s vertikálními deskami. Nakonec byly připojeny čtyři horizontální desky a jejich stabilita byla zajištěna upevňovacími tyčemi.

Inženýři NASA prokázali, že vysoce pokročilé 3D tisknutelné materiály se značnou tepelnou odolností mohou vést k silnějším a odolnějším součástkám například letadel, ale i kosmických lodí. Tým expertů z NASA a Ohio State University se zaměřil na podrobný rozbor vlastností nové slitiny, která nese označení GRX-810 a své poznatky publikovali v recenzovaném článku zveřejněném v časopise Nature. „Tahle superslitina má potenciál dramaticky zlepšit pevnost a tuhost dílů a součástek používaných v letectví a kosmonautice,“ uvedl Tim Smith z Glennova střediska v Clevelandu, který vedl zmíněnou studii. Právě on společně s kolegou Christopherem Kantzosem stál už za objevem slitiny GRX-810.