Počet obyvatel Mezinárodní kosmické stanice ISS se zítra sníží ze sedmi na čtyři. Tento stav však potrvá pouze pár desítek minut a poté se opět zmíněný počet vrátí na běžnou hodnotu. Zítra v dopoledních hodinách nás totiž čeká přeparkování lodi Sojuz MS-23 z modulu Poisk na modul Pričal. Do ruské lodi usedne tříčlenná posádka, která se v ní bude letos v září vracet na Zemi, tedy Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio. Kompletní posádka musí být na palubě své lodi z prostého důvodu – pokud by po odpojení od stanice došlo k jakémukoliv problému a Sojuz se nemohl připojit zpět, přišli by členové jeho posádky o záchrannou loď, do které by se uchýlili v případě problémů.

Na přelomu února a března byly do kabiny Orionu pro misi Artemis II nainstalovány zbývající boxy avioniky, demontované z Orionu z mise Artemis I. Tím byl splněn milník, který představoval velkou časovou nejistotu. Před půl rokem jsme zmínili zprávu Úřadu vládní odpovědnosti GAO, podle níž bude NASA kvůli opětovnému použití avioniky a následujícím integračním aktivitám potřebovat mezi oběma starty minimálně 27 měsíců času. V minulém dílu jsme napsali, že představitelé NASA stále věří, že by mohl existovat prostor pro urychlení časové osy, aby vedla ke startu v roce 2024. Díky včasnému dokončení instalace avioniky mohli zástupci NASA na telekonferenci 7. března sdělit, že stále sledují časovou osu vedoucí ke startovní připravenosti v listopadu 2024. Nastal čas na jmenování posádky….

Vloni na podzim vybraní noví evropští kandidáti na kosmonauty dorazili 3. dubna do střediska přípravy astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, aby zahájili svůj 12 měsíců trvající základní výcvik. Pětičlenná skupina (Sophie Adenot, Pablo Álvarez Fernández, Rosemary Coogan, Raphaël Liégeois a Marco Sieber) byla společně s dvanácti záložními astronauty vybrána z více než 22 500 zájemců, kteří pocházeli ze všech členských států ESA. Kandidáti na kosmonauty nyní budou trénováni na nejvyšší úroveň standardů, aby se řádně připravili na své budoucí kosmické mise. Během základního tréninku je čekají školení zaměřená na vše, co souvisí s kosmickým průzkumem, technickými i vědeckými obory, kosmickými systémy a jejich provozem, ale i s výstupy do volného kosmického prostoru a chybět nebude ani nácvik přežití v divočině.

Je pozoruhodné, jak tenká je v dnešní době hranice mezi anonymitou a světovým věhlasem. V mnoha případech ji dotyčný člověk překročí během několika málo týdnů. Jsou ale i případy, kdy se tvář a jméno zapíší do kolektivního podvědomí během několika dní, mnohdy i jen několik hodin stačí k tomu, aby se stal předmětem debat, úcty a leckdy i nepokrytého zbožšťování i v tom nejzapadlejším koutě světa. Takovou moc mají dnešní média v čele se sítí internet. Nic takového jako internet bychom na začátku šedesátých let minulého století pochopitelně najít nemohli, nicméně masmédia měla v té době podobnou sílu, jako je tomu dnes. Vše, co se okolo budoucích kosmonautů dělo, bylo podrobně zaznamenáváno na filmové pásy, aby v případě úspěchu mohly být sestříhány dokumentární filmy pro úzké obecenstvo z řad „věrchušky“, tedy vedení SSSR a zainteresovaných pracovníků. Učesané verze filmů bez záběrů, jež by mohly odhalovat státní a vojenská tajemství, jakým byla například podoba lodi Vostok, pak byly připraveny pro veřejnost. Velitel oddílu kosmonautů Nikolaj Kamanin se postaral o to, aby kameramani byli vždy přítomni a neustále zaznamenávali ty nejdůležitější činnosti a události během příprav historického letu…

Program Artemis, který má vrátit člověka na povrch Měsíce a umožnit jeho dlouhodobou přítomnost na Měsíci, vloni začal úspěšnou testovací bezpilotní misí Artemis I. Nyní tedy přichází čas udělat další velký krok, kterým bude pilotovaná testovací mise Artemis II. V jejím rámci se čtyřčlenná posádka (tři zástupci NASA a jeden zástupce kanadské agentury CSA) vydají k Měsíci, který lidé opustili před více než 50 lety. Právě dnes (3. dubna) má přijít oficiální oznámení posádky, která se této výjimečné mise zúčastní. NASA TV má naplánovaný začátek přenosu na 17:00 SELČ a v tomto článku najdete vložený přehrávač tohoto přenosu. V dalších dnech vyjde na našem webu podrobnější představení nominované čtveřice.

Elektromagnetické záření dělíme podle energie na několik druhů. Viditelné světlo známe od nepaměti, avšak mnohé další typy tohoto záření byly objeveny až v 19. nebo 20. století. Například nejenergetičtější záření gama objevil Paul Villard v roce 1900. Postupem času si všechny druhy elektromagnetického záření našly cestu i do kosmického výzkumu. Pro gama paprsky je to dokonce jediná cesta, neboť jeho vlnové délky atmosféra k povrchu Země téměř vůbec nepropouští. Postupem času se v kosmickém prostoru vystřídala řada důležitých družic specializovaných na gama astronomii. Za všechny jmenujme alespoň observatoře Compton a stále aktivní Fermi.

V rámci vývoje se experti i přes značné komplikace postupně propracovali k návrhu Velkého kosmického dalekohledu, který se tak i jmenoval – Large Space Telescope (LST). Klacky pod nohy však tentokrát ani tak neházela technika jako spíše finance, konkrétně jejich nedostatek. Přes tyto komplikace se však i přesto podařilo tuto atraktivní myšlenku prosadit a studie vytvořené pro projekt LST tak v zásadě položily základy, na kterých později vyrostl nám dobře známý Hubbleův kosmický teleskop.

Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.