Start Falconu 9 s první porcí družic systému Tranche 0 byl ve čtvrtek stornován v době zážehu motorů. Páteční i sobotní termíny nebyly využity a SpaceX se rozhodla, že se o start pokusí až v neděli. Tomuto plánu hraje do karet i předpověď počasí, která slibuje devadesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek. Tím pádem bychom se při návratu podruhé použitého prvního stupně na pevninu mohli dočkat velmi povedených záběrů. Pokud tedy budete mít dnes odpoledne čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho přenosu.

Březnové Vesmírné výzvy zahájíme představením skafandrů AxEMU. Pak se podíváme na dvě neúspěšné premiéry a sice start první rakety Terran 1, jejíž převážná část byla vytištěna na 3D tiskárně a start první rakety H3. V dalších dvou reportážích vyměníme posádky v západním segmentu ISS pomocí misí Crew-5 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce bude následovat návrat poškozené lodi Sojuz MS-22. Potom se zásobovací loď CRS-27 vydá k ISS. Následuje start družic SES-18 a SES-19. Závěr bude patřit startům kosmických konstelací, konkrétně OneWeb F17 a čtyř Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Americká sonda Psyche, která má studovat stejnojmennou planetku bohatou na kovy, je po ročním odkladu kvůli dokončení kriticky důležitých zkoušek na správné cestě ke startu letos v říjnu. Její startovní okno se otevře 5. října a zavře 25. října. Cílová planetka, která obíhá Slunce u vnějšího okraje hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, může být podle některých teorií pozůstatkem jádra takzvané planetesimály, základního stavebního kamene pro vznik klasické plnohodnotné kamenné planety. Vzhledem k posunutému termínu startu dostala sonda Psyche nový časový plán celé mise, který obnáší průlet kolem Marsu za účelem gravitačního manévru, což umožní přílet sondy k planetce v srpnu 2029. Sonda poté zahájí 26 měsíců trvající vědeckou fázi, při které bude sbírat pozorování a data během obíhání kolem planetky v různých výškách nad povrchem.

Včerejší pokus o start Falconu 9 byl z neupřesněného důvodu zastaven v době, kdy už začínala zážehová sekvence motorů Merlin na prvním stupni. SpaceX odvolala pokus o start v daném dni a po vyhodnocení se rozhodla, že se o start pokusí opět o 24 hodin později. Firma už má v kapse nový rekord v počtu startů raket Falcon v jednom kalendářním měsíci – v březnu jsme zaznamenali již osm jejich startů, ale šance na devátý stále existuje. Nákladem by mohlo být deset družic pro novou vojenskou síť určenou ke komunikaci a detekci nepřátelských střel. Počet družic na palubě však není stoprocentně jistý.

Když si vzpomeneme na legendární záběry, na kterých astronauti z programu Apollo poskakují po Měsíci, vypadá to jako velká zábava. Jenže takové měsíční poskakování může být mnohem užitečnější, než se může na první pohled zdát. Kupříkladu může mít blahodárný účinek na svaly, kosti a celý kardiovaskulární systém astronauta. Program s označením MoLo „Movement in low gravity environments“ (přeloženo: pohyb v prostředí s nízkou gravitací) simuluje na Zemi lunární gravitaci, které se někdy říká také hypogravitace. Vědci se v rámci tohoto programu zaměřují na to, jak se lidské tělo tomuto stavu přizpůsobuje. Experty na kosmickou medicínu z Evropského střediska astronautů v Kolíně nad Rýnem zajímá, jak může poskakování po Měsíci pomoci udržet zdravé kosti a svaly nebo dokonce podpořit jejich růst.

Dnes odpoledne je naplánován start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Nákladem bude deset družic vynesených v rámci programu SDA Tranche 0 L1. V rámci něj je v plánu vypustit celkem osmadvacet družic z nichž dvacet má tvořit tzv. Transport Layer, neboli transportní vrstvu, která bude sloužit ke sběru informací. Dalších osm družic má za úkol vytvořit sledovací vrstvu (Tracking Layer) a budou monitorovat balistické a hypersonické rakety. U těchto osmi družic je také zajímavé, že jejich stavbu zajišťují dvě firmy, a to L3Harris a SpaceX. Jelikož si družice objednala Americká vojenská rozvojová agentura, neznáme přesnou hmotnost družic, ale jelikož první stupeň bude přistávat na pevnině, nebude příliš veliká.

Ve středu 29. března od 20:00 SELČ pořádala NASA se zástupci firmy Boeing telekonferenci, na které byly představeny aktuální novinky a stav příprav prvního pilotovaného letu lodě Starliner, kterou vyvinula firma Boeing pro účel dopravy posádek na Mezinárodní kosmickou stanici. Loď provází poslední roky řada problémů spojených s vývojem a testováním. Nyní už se značně přiblížil její první pilotovaný let. Ten měl dle dosavadních plánů proběhnout na konci dubna, nicméně ve středu byl oznámen odklad a zároveň preferovaný den startu: 21. července 2023. Na tento den je plánován let s dvoučlennou posádkou k Mezinárodní kosmické stanici. Proč došlo k dalšímu odkladu a jaká je vlastně cesta, kterou musela nová loď projít k této misi?