Začátek únorových Vesmírných výzev budeme věnovat úniku chladicího média z Progressu MS-21. Poté se podíváme na start lodi Sojuz MS-23. Pokocháme se statickým zážehem 31 motorů Raptor. Dále nás čeká reportáž z americko-japonského výstupu do volného prostoru. Po kosmonautice v kostce můžeme porovnat jak vypadá oproti němu čínský výstup do volného prostoru. Následovat bude začátek mise zásobovací lodi Progress MS-22. Na závěr shlédneme starty družic Amazonas Nexus, Inmarsat-6 F2 a také čtyř misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes netradičně ve 20:30.

Začátek března je letos nabitý komentovanými přenosy. Dnes ráno jsme společně sledovali, jak se z Floridy na oběžnou dráhu vydala loď Crew Dragon a večer nás čeká komentovaný přenos ze startu dalšího Falconu s družicemi Starlink (start je plánován na 19:52 SEČ). A aby toho nebylo málo, tak zítra ráno budeme živě a česky komentovat přílet dnes vypuštěného Crew Dragonu k Mezinárodní kosmické stanici (připojení má proběhnu okolo 7:11 SEČ). V tomto článku najdete informace o obou událostech včetně přehrávačů.

Po startu Webbova dalekohledu by leckdo možná mohl nabýt dojmu, že Hubbleův vesmírný teleskop již patří do starého železa a měl by maximálně tak dosloužit, ale pro astronomy už nemá žádný velký význam. Toto by však bylo velmi daleko od pravdy. Hubbleův teleskop má stále v astronomii a fyzice své pevné místo a jeho pozorování jsou pořád nesmírně důležitá. Nyní vlastně možná paradoxně naopak důležitější než dříve. A to právě kvůli možnosti srovnání s výsledky Webbova dalekohledu. Ovšem i další jeho objevy jsou velmi hodnotné. Na jeden takový se dnes podíváme.

Po neúspěšném pokusu o start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Endeavour se čtyřčlennou posádkou přichází na řadu reparát. Start byl přerušen z důvodu, že SpaceX nedokázala stoprocentně ověřit, že mají správné množství zápalné směsi TEA-TEB. Předpověď počasí je pro termín startu 2. března velmi příznivá a udává 90% pravděpodobnost dobrých podmínek. Posádku mise Crew-6 tvoří Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan AlNejadí a Andrej Feďajev. Tito čtyři astronauti budou členy 68. a 69. dlouhodobé expedice na Mezinárodní vesmírné stanici. První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat zhruba 550 kilometrů od místa startu.

Právě v tento den, tedy 24. února, kdy píšu tyto řádky, jsme se dozvěděli první oficiální termín startu rakety Vulcan od společnosti ULA. K pokusu dojde 4. května. Všechny přípravy pokračují a raketa na kosmodromu dostává svůj tvar. V minulé části jsme skončili u převozu nákladu na kosmodrom a přípravy prvního stupně s motory BE-4. Práce však pokročily a raketa již má i stupeň druhý a to druhý díl vychází přesně měsíc po tom prvním. Rýsují se také některé podrobnosti a detaily o nákladu rakety. Nosič Vulcan je zajímavý například tím, že do střední kategorie (medium) nosičů přináší raketu s kapacitou těžkých raket značených jako Heavy. Na své rozměry má tedy Vulcan poměrně velkou nosnost a nahradí tak nejen Atlas V, ale i daleko silnější Delta IV Heavy. Přinášíme druhý obrazový materiál z příprav na jeden z nejočekávanějších startů letošního roku.

Copernicus Sentinel-4, který bude hrát důležitou roli při sledování kvality ovzduší nad Evropou, je připraven ke spojení s meteorologickou družicí MTG-S1. Copernicus Sentinel-4 je špičkovými technologiemi nabitý spektrometr pro ultrafialovou, viditelnou i blízkou infračervenou oblast elektromagnetického záření a byl vyvinut tak, aby každou hodinu poskytl měření málo zastoupených plynů (oxid dusičitý, ozon, oxid siřičitý, či formaldehyd) a také aerosolů v atmosféře ve vysokém rozlišení. Tyto přístroje budou usazeny na družicích řady MTG-S (Meteosat Third Generation Sounder), z nichž první má být vypuštěna ve druhé polovině letošního roku. Sentinel 4 bude spolupracovat s infračerveným snímačem na palubě této družice.

Po posledním letovém testu lodi 1K v prosinci 1960, který neplánovaně prokázal funkčnost záchranného systému, bylo možné začít pracovat na kompletaci lodí verze 3KA, tedy té verze, která na orbitální dráhu poveze lidskou bytost. V jedné z hal OKB-1 se začaly ve druhé polovině prosince zhmotňovat lodě, které se podobaly těm, které do vesmíru vozily pejsky a další drobnou havěť, přesto však byly v některých ohledech odlišné. V dnešní terminologii bychom mohli říci – byly v plné výbavě. Byl na nich instalován systém zabezpečení životních podmínek, kompletní systém radiospojení, zkrátka všechno tak, jak to mělo být pro lety s lidmi. Loď byla dokonce osazena i katapultovacím křeslem a připraven byl i pasažér. Nejednalo se však o jednoho z dvaceti vybraných mladých stíhacích pilotů, ani o některého z mužů, které později milovníci konspiračních teorií pasovali do role nešťastných kosmonautů, kteří za svou pionýrskou cestu do vesmíru zaplatili životem. Jméno dotyčného pasažéra znělo „Ivan Ivanovič“ a přestože se to v něm hemžilo životem, on sám byl navýsost neživý…

Firma SpaceX zpočátku vypouštěla družice Starlink, které dnes známe jako 1. generace. Přidáním laserových terminálů pro mezidružicovou komunikaci vznikla aktuální 1,5. generace, ale její název naznačuje, že jde jen o přechodné řešení před družicemi 2. generace. Tyto pokročilé družice s vyšší přenosovou kapacitou jsou však moc velké (délka cca 8 metrů) a tak je místo Falconů 9 bude vynášet až Starship. Její vývoj však nabral zpoždění a proto SpaceX urychleně připravila jejich zmenšenou variantu, která dostala neoficiální označení Verze 2-mini. Slovo mini však berme s rezervou – o těchto družicích zatím mnoho informací nemáme, ale jejich tělo by mělo mít rozměry 4,1 × 2,7 m (fotovoltaický panel pak 12,8 × 4,1 m), přičemž celá družice bude vážit okolo 800 kg (Starlink 1,5. generace váží okolo 300 kg). Z tohoto důvodu Falcon 9 ponese „pouze“ 22 těchto družic, které budou prvními zástupci šesté slupky celého systému – ta bude vyhrazena pouze družicím druhé generace. Dnes ale nemá startovat jen mise Starlink 6-1. Jen o hodinu později má startovat druhý Falcon 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii a také s várkou družic Starlink. V tomto případě ale se zastaralejšími družicemi Starlink v1.5.

V návštěvnickém centru Kennedyho kosmického střediska je legendární Rocket Garden – Zahrada raket. Všechny rakety jsou zde – s výjimkou jedné – prezentovány ve svislé poloze. „Naležato“ je tu jen Saturn IB: jediná kompletní dochovaná raketa své třídy. Než se vydáme na Floridu, tak upozorňujeme, že tento text volně navazuje na článek Saturn IB, který se definitivně loučí publikovaný na Kosmonautixu v pátek 3. února 2023. „Floridský“ Saturn IB má výrobní číslo SA-209 a může se pyšnit tím, že byl svého času dokonce na startovací rampě a připravený zamířit ke stanici Skylab. Ale postupně…

Zítra před osmou hodinou raní, se od startovní rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku odlepí raketa Falcon 9 a bude vynášet kosmickou loď Crew Dragon Endeavour. Začne tak mise Crew-6. Další dlouhodobá pilotovaná mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Posádku tvoří Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan AlNejadí a Andrej Feďajev. Připojení k Mezinárodní vesmírné stanici by mělo proběhnout podle aktuálního plánu zhruba čtyřiadvacet hodin po startu. Sledovat s námi tuto misi budete moci u našeho česky komentovaného přenosu.