Rok 2023 ještě nedokončil ani svůj druhý měsíc a SpaceX už má za sebou deset startů svých raket. Druhou desítku může otevřít už dnes, protože na rampě Vandenbergovy základny v Kalifornii čeká raketa Falcon 9, která by měla na oběžnou dráhu dopravit celkem 51 komunikačních družic Starlink. Start je naplánován na 20:15 SEČ a pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Jako kosti mimozemšťanů mohou pro někoho vypadat součástky kosmického hardwaru navržené umělou inteligencí. Při jejich návrhu však byl vzhled vedlejší – hlavní je, že váží méně, snáší větší zatížení a jejich vývoj trvá ve srovnání s částmi, které navrhují lidé, jen zlomek času. „Vypadají tak nějak divně a mimozemsky,“ říká s nadsázkou vývojový inženýr Ryan McClelland a dodává: „Ovšem jakmile je uvidíte v akci, tak všechno začne dávat smysl.“ Právě McClelland vyšlapal cestu k návrhů specializovaných a jedinečných dílů s využitím komerčně dostupných programů s umělou inteligencí. Na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu tak začal vznikat hardware, který sám McClelland označuje jako vyvinuté struktury (evolved structures).

Společnost Mitsubishi Heavy Industries a Japonská kosmická agentura JAXA společně připravily novou raketu H3, která postupně nahradí rakety H-II – ty mají dolétat v roce 2024. Nová verze H3 má oproti „dvojkám“ především levnější raketové motory, ale disponuje i několika dalšími vylepšeními. Ve výsledku je výroba nového nosiče rychlejší, méně riskantní a cenově efektivnější. Výhodou je také modulárnost rakety H3, která je schopna díky dvěma různým počtům motorů na prvním stupni, třem různým počtům pomocných motorů na tuhé pohonné látky a třem velikostem aerodynamického krytu nabídnout řešení na míru každé mise. Pokud se nic nepokazí, mohla by si nová raketa svou premiéru odbýt už v noci na zítřek, v pátek ve 2:37 SEČ. Rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

9. ledna 2023 proběhl první pokus o dosažení oběžné dráhy realizovaný z území Velké Británie. Nosnou raketu LauncherOne od firmy Virgin Orbit však postihla anomálie, která vedla k předčasnému vypnutí motoru a tím pádem nedošlo k dosažení oběžné dráhy. Společnost Virgin Orbit zahájila vyšetřování příčin závady už několik hodin po nehodě. V čele vyšetřovací komise stanuli zkušení Jim Sponnick a Chad Foerster – druhý jmenovaný je hlavním technologem Virgin Orbit. Vyšetřovací tým dostal okamžitě k dispozici přístup k rozsáhlému balíku telemetrických dat, která byla nasbírána v průběhu celé mise pomocí pozemních stanic ve Velké Británii, Irsku a Španělsku. Experti mohli pracovat i s údaji ze všech palubních systémů nosného letounu, což poskytlo dostatek údajů pro pečlivé zhodnocení.

Loňským úspěchem bezpilotní testovací mise Artemis I se otevírají brány k návratu lidí na Měsíc – tentokrát však mají astronauti navštívit zatím neprozkoumané oblasti v okolí jižního pólu, kde mají astronauti přistát v roce 2025. Jedním z přístrojů, které pomohou získat informace pro přípravu těchto výprav, je mimořádně citlivá kamera ShadowCam – jeden ze šesti přístrojů na palubě jihokorejské lunární sondy Danuri vypuštěné v srpnu 2022, která v prosinci dorazila na dráhu kolem Měsíce. Dřívější kamery na lunárních sond byly navrženy k pořizování snímků osvětleného povrchu. ShadowCam vyvinutá experty z Malin Space Science Systems a Arizona State University však má za úkol pořizovat snímky trvale zastíněných oblastí u měsíčních pólů. Tyto lokality se nikdy nedočkají přímého slunečního svitu a podle vědců by se tu měl nacházet vodní led. Právě zmrzlá voda je pro průzkumníky důležitý zdroj – z ledu se dá získat palivo, ale i kyslík.

Klíčovou součástí záměru NASA vytvořit udržitelnou lidskou přítomnost u Měsíce je připravovaná kosmická stanice Gateway. V úvodu minulého dílu byla umístěna fotografie rozměrové makety modulu HALO v Johnsonově vesmírném středisku, v níž budou astronauti trénovat v rámci příprav na pobyt a práci na oběžné dráze Měsíce. Maketa je nyní postupně vybavována. Dnešní fotografie nabízí pohled do jejího interiéru. Zatímco maketu postavil Northrop Grumman, konstrukci letového modulu HALO, který bude součástí stanice Gateway, svařuje jeho subdodavatel Thales Alenia Space v Turíně. V srpnu 2022 jsme podrobně popsali text autorizačního zákona pro NASA, který byl po schválení oběma komorami Kongresu podepsán 9. srpna 2022 prezidentem Joe Bidenem. Text zákona je výrazem zájmu Kongresu o udržitelnou lidskou přítomnost v cislunárním prostoru a na Měsíci, tato přítomnost má ale hlavně posloužit jako odrazový můstek k budoucímu průzkumu Marsu. Zákon přikazuje, aby administrátor NASA vytvořil program Moon to Mars, který bude zahrnovat činnosti kampaně Artemis za účelem implementace vize průzkumu obou kosmických těles.

Evropská sonda k průzkumu Jupiteru bezpečně dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, kde hned začaly přípravy na její dubnový start. Sondu Juice (plným názvem Jupiter Icy Moons Explorer) dopravil 8. února na letiště Félix Eboué v Cayenne transportní letoun An-124. Sonda do Jižní Ameriky vyrazila z francouzského Toulouse, kde se její hlavní výrobce, firma Airbus, téměř deset let podílela na celém procesu jejího vzniku – od konceptu přes návrh, konstrukci a testy. Nyní sondu čekají závěrečné zkoušky a inspekce od inženýrů z Airbusu a ESA – poté bude Juice natankována a usazena na raketu Ariane 5.

Zatímco se budoucí kosmonauti seznamovali s do té doby arkánními vědami a brousili své znalosti o nebeské mechanice, hvězdné navigaci a technice, do které byl zatím zasvěcen pouze omezený okruh lidí, rychlost nabíral také program Vostok samotný. Poté, co v prosinci 1960 proběhly dva poslední starty staré specifikace 1K, na obzoru již byly letové testy stroje ve variantě, v níž měl nést na orbitální dráhu člověka. Loď 3KA, zjednodušená verze původně zamýšlené verze 3K, měla být podle pokynů hlavního konstruktéra vyzkoušena minimálně dvakrát s využitím stejného programu letu, jaký měl být proveden u první pilotované mise. Podle Koroljova teprve až poté, co minimálně dva lety lodí 3KA dopadnou bez výhrady úspěšně, bude rozumné posadit do kabiny lidskou bytost. Po ne zcela úspěšném průběhu letových zkoušek první verze Vostoků nyní Koroljov po svých lidech a po subdodavatelích žádal techniku, která bude spolehlivá a bezpečná a zajistí snížení míry rizika na tehdy přijatelnou úroveň. Jak ale vlastně vypadal stroj, který měl zajistit první let člověka a navždy vejít do historie lidstva?

Agentura NASA rozhodla o nosiči pro misi ESCAPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), která měla původně letět se sondou Psyche, ale z tohoto plánu později sešlo. Agentura nyní rozhodla, že v rámci programu VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare) uzavře kontrakt s firmou Blue Origin. Ta se v roce 2022 stala jednou ze 13 firem, které NASA vybrala pro kontrakty v rámci programu VADR. Mise ESCAPADE má odstartovat na raketě New Glenn z rampy LC-36 na Cape Canaveral Space Force Station v termínu na konci roku 2024. Mise ESCAPADE má studovat magnetosféru Marsu s využitím dvou malých identických sond, které poskytnou souběžná měření ze dvou míst. Sondy tak pomohou vědcům lépe porozumět interakcím magnetosféry Marsu a slunečního větru, ale i tomu, jak energie a plazma vstupují do atmosféry a poté ji zase opouští. Na palubě každé družice najdeme tři přístroje – magnetometr pro měření magnetického pole, elektrostatický analyzátor k detekci iontů a elektronů a také Langmuirovu sondu k měření hustoty plazmatu a sledování extrémního ultrafialového toku ze Slunce.

Od nové rakety SSLV si Indie mnohé slibuje. Raketa je velmi levná a mohla by pro spoustu komerčních zákazníků představovat zajímavou alternativu, ale bylo třeba prokázat, že je schopna dopravit náklad v pořádku na oběžnou dráhu. Jelikož před přibližně šesti měsíci první pokus nevyšel, bylo velmi důležité připravit se na pokus další. ISRO se ale z předešlé chyby poučilo. Druhý start se povedl a nosič vynesl 3 malé družice. V tomto článku si rozebereme nejen tento start, ale i příčinu předešlého selhání. Raketa SSLV je odpovědí Indie na rozrůstající se trh s malými nosiči. Předpokládá se vysoká rychlost přípravy na start. A to díky značné autonomii a celkově jednoduché logistice. Pro srovnání, start rakety PSLV obsluhuje až 600 pracovníků, zatímco operace spojené se SSLV má řídit malý tým asi šesti lidí. Očekává se, že doba pro přípravu SSLV ke startu bude kratší než týden, namísto současných měsíců. Nosná raketa může být sestavena jak vertikálně, jako stávající PSLV a GSLV, tak i horizontálně jako již vysloužilé SLV a ASLV.