Mezinárodní kosmická stanice je dnes projektem, který zná celá řada lidí, z nichž mnozí se o kosmonautiku ani nemusí moc zajímat. Ze stanice ISS se stal také symbol mezinárodní spolupráce v kosmonautice. Cesta k tak komplexnímu a rozsáhlému projektu však nebyla jednoduchá a i zde platí, že se vycházelo ze zkušeností nasbíraných při předešlých misích. Za zlomový okamžik v jejím vývoji můžeme považovat proslov prezidenta USA, Ronalda Reagana, který uložil NASA za úkol vývoj trvale obydlené pilotované kosmické stanice a také americkou agenturu pobídl k zapojení ostatních kosmických agentur.

V neděli 12. února je v plánu další start rakety Falcon 9. Nákladem bude padesát pět kusů družic Starlink, které míří do páté orbitální slupky, nebo vrstvy chcete-li. Ta má sklon vůči rovníku 43° a výšku 530 kilometrů. Po dokončení bude čítat kolem dvou a půl tisíc družic. První stupeň použit pro tuto misi má výrobní číslo B1062 a poletí již po dvanácté. O přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat přibližně 660 kilometrů od místa startu. Předpověď počasí ale zatím startu nepřeje. Pravděpodobnost dobrých podmínek pro start je jen 30%.

Podle aktuálních informací se zdá, že na Mezinárodní kosmické stanici došlo k mimořádné situaci, která je podle bývalého šéfa mediálního oddělení Roskosmosu, Dmitrije Strugovece, podobná té, která v polovině prosince 2022 potkala kosmickou loď Sojuz MS-22. Tentokrát však byla postižena nákladní kosmická loď Progress MS-21, která u stanice pobývá od konce října loňského roku. Také v tomto případě došlo k úniku v oblasti vnějšího radiátoru chladicího okruhu kosmické lodi. Posádka stanice není v bezprostředním ohrožení a postarala se o uzavření průlezu do lodi. Výrobní kancelář RSC Energija svolala schůzi, na které se rozhodne o dalším postupu.

Po dvou měsících se zde společně znovu setkáváme již u třetího dílu našeho seriálu. Webbův dalekohled a jeho výsledky jsme opustili na konci listopadu. Od té doby stihl Webb oslavit první narozeniny v kosmickém prostoru, byť zatím nikoliv první výročí vědecké práce, ani výročí prvních zveřejněných snímků. Na tyto milníky si musíme ještě několik měsíců počkat. Zato nám však přibylo mnoho zajímavých a důležitých dat, fotografií a měření, která opět v plné šíři ukazují možnosti nového velkého kosmického teleskopu. Právě na ně se dnes podíváme. A začneme u extrémně vzdálených objektů mladého vesmíru.

Raketa Sojuz 2.1a, která odstartovala 9. února z kosmodromu Bajkonur, vynesla na oběžnou dráhu zásobovací kosmickou loď Progress MS-22. Ta míří na Mezinárodní vesmírnou stanici, kam dopraví celkem 2 534 kilogramů nákladu. 720 kilogramů pohonných látek pro ruskou část ISS, 420 kilogramů vody, 40 kilogramů dusíku a 1 354 kilogramů kusového nákladu. Progress se má připojit 11. února kolem 09:47 našeho času na dokovací port modulu Zvezda. Jelikož se jedná o připojení k ISS, spustíme náš přenos už třicet minut před připojením.

V září 2022 pozoroval Teleskop Jamese Webba, jak americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) záměrně narazila do malé planetky, čímž došlo k historicky prvnímu reálnému testu metody planetární obrany. V dnešním článku se k tomuto pozorování vrátíme díky povídání od Stefanie Milam, vědkyně zapojené do projektu JWST z Goddardova střediska. Ta se totiž pro blog věnovaný aktualitám kolem teleskopu zavzpomínala, jak se svými kolegy připravovala toto jedinečné pozorování. Náš článek je českým překladem tohoto anglického originálu.

Dnes, 9. února je den D. Vůbec poprvé bychom se mohli dočkat statického zážehu všech třiceti tří motorů Raptor 2 na prototypu Superheavy B7. Na tento podstatný test jsme čekali opravdu dlouho a jeho dokončení bude významným krokem směrem k prvnímu orbitálnímu testu Superheavy Starship. Prezidentka společnosti SpaceX Gwynne Shotwell pronesla hned dvě zásadní prohlášení. Jedno z nich je právě to, že se dnes SpaceX pokusí o statický zážeh všech motorů na Superheavy a to druhé, že si SpaceX klade za cíl pokusit se o orbitální test Superheavy Starship během příštího měsíce. A jak je nám dobře známo, tak Gwynne Shotwell udává realističtější termíny než Elon Musk, a tak její slova můžeme brát daleko vážněji než právě Muskova. Jelikož je toto dlouho očekávaný a významný test, můžete se těšit na psaný online přenos, který začne už ve tři hodiny odpoledne, od kdy je plánována uzavírka silnice.

Evropský teleskop Cheops si zrovna dával pauzu od pozorování exoplanet a přitom se díval směrem k trpasličí planetě v naší Sluneční soustavě. Během této přestávky se mu však nečekaně podařilo podílet se na objevu hustého prstence materiálu kolem trpasličí planety Quaoar. Přítomnost prstence, který se nachází zhruba sedm a půl průměru Quaoaru od samotné trpasličí planety, staví před astronomy záhadu, kterou je potřeba vyřešit – jak je možné, že se tento materiál nespojil do podoby malého měsíce?

Zítra brzy ráno odstartuje z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-22. Jde o další zásobovací misi na Mezinárodní vesmírnou stanici a bude to již sto sedmdesátý pátý let kosmické lodi Progress. Při této misi bude na ISS dopraveno 420 kilogramů vody, 40 kilogramů dusíku, 720 kilogramů pohonných látek a 1 354 kilogramů kusového nákladu, do čehož spadají například zásoby jídla a pití pro posádku, vědecké experimenty, oblečení, nářadí na údržbu stanice atd. Informace o nákladu pocházejí od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. A i tentokrát se můžete těšit na náš česky komentovaný přenos, který spustíme tradičně patnáct minut před startem.