Tým inženýrů se 2. listopadu podílel na simulačním nácviku zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Úkolem cvičení, ke kterému došlo v Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku, bylo připravit integrovaný tým pro PRIME-1 (tvořený inženýry, kteří jsou zodpovědní za spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations) a vrtačku TRIDENT (The Regolith and Ice Drill for Exploring New Terrain) od Honeybee Robotics) na provoz zařízení na povrchu Měsíce. Tým se během nácviku věnoval posílání pokynů na zařízení, které se v té době nacházelo v hale patřící firmě Intuitive Machines v Houstonu.

23. listopadu prošla nová raketa agentury ESA rozsáhlým plnorozměrovým nácvikem startovních procesů. Pozemní týmy prošly kompletní sekvenci předstartovního odpočtu, po které následoval sedmiminutový plný zážeh motoru centrálního stupně, který bude pracovat i při skutečném letu vstříc oběžné dráze. V rámci této zkoušky však nedošlo k zažehnutí pomocných motorů na tuhé pohonné látky (které jsou pro tyto testy inertní) a Ariane 6 tak zůstala sedět na startovní rampě evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně – přesně tak, jak podle očekávání měla. Zážeh byl sice asi o minutu kratší, než se plánovalo, ale agentuře ESA zřejmě nasbírané údaje stačí.

V minulém díle jsme si představili několik možností, které navrhl expertní panel. Dnes přichází řada na další návrhy, mezi kterými se najde i ten, který vedl ke vzniku nakonec použitého řešení. Vědecká obec měla připravenou celou řadu řešení vedoucích k částečné či plné korekci sférické aberace primárního zrcadla Hubbleova kosmického dalekohledu. Některé z nich byly naivní, jiné technicky neproveditelné, ale co je důležité, našlo se jedno, které bylo dobrým kompromisem a stalo se základem pro COSTAR.

Pravé nedělní poledne je ideálním časem si shrnout nejzajímavější dění v kosmonautice v právě uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální stav přípravy pilotované komerční lodi Starliner, kterou připravuje na první pilotovaný let společnost Boeing. Stihnou start v avizovaném termínu? A jaké výzvy jsou ještě před společností, aby loď byla bezpečná? V dalších tématech se podíváme třeba na úspěšný severokorejský start, výrobu obytného lunárního modulu anebo statický zážeh rakety Ariane 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nedávná dodávka plutonia-238 z Oak Ridge National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, do Národní laboratoře Los Alamos představuje kriticky důležitý krok na cestě k dodávkám energie pro budoucí americké kosmické mise, které budou vyžadovat radioizotopové zdroje. Aktuální dodávka obsahovala půl kilogramu oxidu plutoničitého, což představuje největší vyrobené množství od restartu výroby plutonia-238 před zhruba deseti lety. Jedná se o milník nezbytný k dosažení stabilní produkce průměrně 1,5 kilogramu, což má být dosaženo v roce 2026.

V našem kosmu existuje jen málo událostí více energetických a kataklyzmatických, než jsou gama záblesky. Tyto ultra zářivé astronomické objekty přicházející k nám často z obřích kosmologických vzdáleností přitom astronomové znají poměrně krátce. Historie jejich objevu, do níž byla velmi silně zapojena armáda, navíc ukazuje jak fascinujícími a nepředvídatelnými cestami může někdy lidstvo dospět k zásadním poznatkům. O tom, jakož i o mnoha jiných důležitých aspektech gama záblesků si dnes budeme povídat. Začít ale musíme tím, jak vlastně lidé poprvé detekovali samotné gama záření.

Poprvé v historii byly k otestování budoucího létajícího zařízení využity dvě různé planety. Na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii byl ozkoušen nový rotor, který by se mohl využít na příští generaci marsovských vrtulníků. Zatímco rotory pozemského vrtulníku se v rámci zkoušek dostaly až téměř k rychlosti zvuku (0,95 Mach), americký vrtulník Ingenuity na Marsu dosáhl nových rekordů z hlediska výšky a rychlosti pohybu na Rudé planetě – a to vše ve jménu experimentálních letových zkoušek. „Naše zkoušky pro marsovskou helikoptéru nové generace mají doslova to nejlepší z obou světů,“ vysvětluje Teddy Tzanetos, projektový manažer Ingenuity, ale i vrtulníků z programu Mars Sample Return a dodává: „Tady na Zemi máme veškeré přístrojové vybavení praktickou bezprostřednost, v jakou můžete při testování nových součástí letounu věřit. Na Marsu naopak máte k dispozici skutečné mimozemské podmínky, které byste zde na Zemi nikdy nemohli reálně vytvořit.“ Naráží přitom na řiďoučkou atmosféru a výrazně nižší gravitaci, než je ta pozemská.

Mezi 25. listopadem a 2. prosincem letošního roku proběhne již šestý ročník festivalu Czech Space Week, který společně pořádají ministerstvo dopravy s agenturou CzechInvest, Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy Planetum a jehož generálním partnerem je brněnská společnost TRL Space Systems. Tento kosmický týden je určen všem, kteří se už v kosmickém průmyslu pohybují a nebo naopak stojí o zapojení do něj. Akce má firmám, investorům, startupům, ale i studentům, dětem a všem zájemcům a vesmír a kosmickou techniku přinést co možná nejkomplexnější tematický program, který má ukázat, že Česká republika se rozhodně nemá v kosmickém sektoru zač stydět.