Nedělní poledne je již tradičně ideálním časem pro rekapitulaci těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal výsledky vyšetřování poslední havárie rakety Electron. Jak se firma Rocket Lab vypořádala s vyšetřováním a nápravnými opatřeními? A kdy poletí příští Electron? V dalších tématech se podíváme třeba na blížící se nečekaně rychlý konec suborbitálního raketoplánu VSS Unity od společnosti Virgin Galactic, popřípadě se zaměříme na nový slovenský CubeSat Veronika. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

O tom, že se Hubbleův teleskop potýkal se špatně vybroušeným primárním zrcadlem a nemohl tak poskytovat fotky v očekávané kvalitě, už slyšel asi každý. Jádrem tohoto problému byla snaha pracovníků firmy Perkin-Elmer Corporation inovovat testovací postupy. Bohužel však vsadili na inovativní, ale složitou verzi tzv. nulového kompenzátoru, která navíc při kritických testech měla nepřesně sestavenou optiku. Ignorování výsledků dříve používané metody, které jasně říkaly, že primární zrcadlo vykazuje tzv. sférickou aberaci, pak vedlo k tomu, že Hubbleův teleskop trpěl závažnou optickou vadou.

Program Transporter, který firma SpaceX připravila pro provozovatele malých družic, dospěl už ke své deváté misi. V jejím rámci bude na nízkou oběžnou dráhu Země vyneseno 113 malých nákladů. Mezi nimi najdeme i růžový 1U CubeSat Veronika, který připravila česko-slovenská společnost Spacemanic. Jedná se již o třetí slovenský CubeSat, ale také první komerční a dokonce rodinnou slovenskou družici, jelikož si její realizaci objednal slovenský podnikatel Boris Procík, který CubeSat pojmenoval po své dceři. Malá družice je určena k popularizaci kosmonautiky a vzdělávacím účelům. První stupeň Falconu 9 poletí na svou již 12. misi a čeká jej přistání na betonové ploše LZ-4.

Objekty v našem vesmíru nezůstávají v čase neměnné, ale vyvíjejí se a pohybují se. Někdy jde přitom i o dosti dramatické události. Zvláště, když hovoříme o tak velkých objektech jako jsou mnohé galaxie. Ty se navíc velmi často nevyskytují jednotlivě, ale v gravitačně vázaných skupinách, jimž říkáme kupy a které obsahují stovky až tisíce jednotlivých galaxií. Kupy galaxií se mohou sdružovat do ještě větších struktur zvaných nadkupy. Těch známe ve viditelném vesmíru zhruba 10 milionů, kup ještě řádově více.

Kosmická loď Dragon 2, která započala svou misi startem na Falconu 9 10. listopadu ve 02:28 našeho času, v rámci níž má na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit zhruba 2 950 kilogramů nákladu, z nichž 590 je umístěno v nehermetizovaném trunku, by se měla připojit k dokovacímu portu na modulu Harmony 11. listopadu krátce před půl dvanáctou dopolední. Konkrétně nyní se počítá s připojením kolem 11:20 našeho času, což znamená, že náš přenos spustíme zhruba v 10:50.

Mise vesmírné observatoře Euclid byla některými skupinami astronomů a fyziků očekávána téměř stejně, jako Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Jejím úkolem je totiž přispět k objasnění dvou entit, které náš vesmír téměř jistě obsahuje, ale o jejichž původu a podstatě máme zatím jen dosti kusé informace. Hovořím nepřekvapivě o temné hmotě a temné energii. Pomoci s jejich vysvětlením by mohl i Webb, ale na rozdíl od něj nemá Euclid v podstatě žádný jiný program, než právě kosmologická pozorování. Před několika dny poslal Euclid své první výsledky, které naznačují, že by má všechny předpoklady své poslání velmi dobře plnit.

Fanoušci startů SpaceX jsou v posledních měsících díky startům s družicemi Starlink vytrénovaní na noční přenosy, takže jim jistě další nebude dělat problém. Tentokrát však Falcon 9 ponese zajímavější náklad a sice nákladní kosmickou loď Dragon 2, která zamíří k Mezinárodní kosmické stanici. Dragon 2 sem přiveze 2950 kg nákladu, z čehož 569 kg tvoří náklad uložený v nehermetizovaném trunku. Podruhé použitá návratová kabina se po přibližně měsíci na oběžné dráze vrátí na Zemi. O vynesení nákladního Dragonu se postará Falcon 9 s podruhé použitým prvním stupněm, který se pokusí přistát na pevninské ploše LZ-1.