Program amerického letectva START (Spacecraft Technology and Advanced Reentry Tests) byl určen k výzkumu vztlakových těles, která budou schopná řízeného návratu z vesmíru. Za tímto účelem byly spuštěny programy ASSET a PRIME. V minulých dílech jsme se postupně věnovali každému z těchto strojů. Nyní se budeme věnovat dalšímu z pokračovatelů těchto projektů, a to projektu PILOT (Piloted Lowspeed Tests). Předchozí projekty se věnovaly hlavně proveditelnosti takového letu, tzn. volbě odolného materiálu pro tepelné namáhání, aerodynamice a aeroelasticitě během letu, přístrojovému vybavení a jeho precizní funkci a v neposlední řadě i řiditelnosti takového kluzáku. Už během vzniku projektu X-23 došlo k rozjezdu projektu PILOT. Nyní nastal čas na další úkol, kterým byl pilotovaný let takového stroje. Logickou otázkou totiž nyní bylo, jak dokáže člověk pilotovat takovýto stroj ve vysoké rychlosti.

Inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville provedli 14. září statický zážeh zmenšeného motoru na tuhé pohonné látky. Zkouška provedená ve východní testovací oblasti, která vyprodukovala tah 37 tun, byla součástí dlouhodobé série vývojových testů pro design vylepšených pomocných motorů na tuhé pohonné látky pro budoucí mise americké rakety SLS. Počínaje misí Artemis IX začne raketa SLS ve své konfiguraci Block 2 používat pomocné stupně BOLE (booster obsolescence and life extension). Výkonnější motory na tuhé pohonné látky poskytnou raketě schopnost vynášet k Měsíci (i jinam) ještě těžší náklady pro mise Artemis.

Tma zvítězila nad světlem a v oblasti dosednutí sondy Čandraján-3 začala lunární noc. To znamenalo jediné. Skončila hlavní fáze mise Čandraján-3. Není ovšem vyloučeno, že se podaří navázat spojení s vozítkem nebo sestupovým modulem i po uplynutí „doby temna“. Vše bude záležet na tom, jak se podaří přečkat krutou noc trvající přibližně 14 dnů. Je na čase se za misí ohlédnout a podívat se na některé dostupné výsledky a data. Nevyhneme se ani historii, protože pro pochopení kontextu je zkrátka klíčová. Historický okamžik nastal 23. srpna 2023, kdy Čandraján-3 úspěšně přistál na Měsíci. A to ve velmi zajímavé lokalitě. Je to totiž první sonda, která se dostala nejblíže k jižnímu pólu Měsíce. Jen o pár dní dříve se o to samé chtěla pokusit i ruská Luna-25, ale bohužel pokus nevyšel a sonda se roztříštila o povrch. Měla se přitom pokusit dosednout v podobné oblasti, asi jen 120 km od zamýšleného místa přistání Čandraján-3. Co vše se tedy již podařilo a jak si mise Čandraján-3 zatím vede? Vezměme to hezky od začátku.

Na první pohled není na misi Starlink 6-17 nic mimořádného. Jenže stačí se podrobněji podívat na údaje o tomto startu a rázem zjistíme, že půjde o další případ, při kterém se mají posouvat hranice znovupoužitelnosti. Firma SpaceX totiž do akce nasadí první stupeń Falconu 9 s výrobním označením B1060, který má za sebou již šestnáct startů a přistání. To znamená, že budeme poprvé svědky sedmnáctého použití prvního stupně Falconu. A to už stojí za trochu ponocování nebo brzkého vstávání. Start je totiž momentálěn naplánován na 4:47 SELČ, což není pro většinu středoevropanů optimální termín. Náš komentovaný přenos však bude připraven.

Před třemi miliardami let, během jednoho z posledních vlhkých období Marsu, tekl ze svahů hory mocný proud bahna a kamenů. Tento materiál se rozlil do vějířovitého tvaru, který byl později erodován větrem a nakonec se zformoval do podoby vysokého hřebene a zachoval. Mohl se tak v něm zachovat zajímavý záznam vlhké minulosti Rudé planety. Nyní se po třech neúspěšných pokusech roveru Curiosity podařilo tohoto hřebene dosáhnout a pořídit zde 360° panorama z mozaikově složených snímků. Předešlé pokusy o dosažení tohoto místa zhatily ostré kameny v lokalitě gator-back a příliš prudké svahy. Následoval jeden z nejsložitějších výjezdů, jakým mise ve svém dosavadním průběhu čelila. Rover tak mohl 14. srpna dorazit na místo, kde mohl zahájit studium toužebně očekávaného hřebene, k čemuž využil i nástroje na své dvoumetrové robotické paži.

Společnost Rocket Lab připravuje start své rakety Electron s dodatečným stupněm Kick stage z rampy LC-1 na novozélandském kosmodromu Mahia. Zákazníkem tohoto startu bude americká firma Capella Space, která provozuje družice vybavené radarem se syntetickou aperturou určené ke snímkování Země. Mise pojmenovaná We Will Never Desert You bude již třetím letošním startem firmy Rocket Lab pro společnost Capella a půjde také o druhý start z celkem čtyř domluvených misí, které mají na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit nové družice Acadia. Zajímavostí je, že půjde také o 40. start rakety Electron. Firma Rocket Lab pro všechny starty určené pro společnost Capella dodává i separační systémy, které zajistí připojení každé družice k hornímu stupni a na oběžné dráze se postarají o jeho oddělení.

Atmosféra Slunce se jmenuje koróna a je tvořena plazmatem, tedy elektricky nabitým plynem, s teplotou okolo milionu stupňů Celsia. Právě tato teplota je pro vědce záhadou, jelikož povrch Slunce má „pouze“ okolo 6 000 °C. Koróna by měla být chladnější než povrch, protože energie Slunce pochází z termojaderných reakcí v jeho jádru a věci přirozeně chladnou tím víc, čím dále jsou od zdroje tepla. A i přesto je koróna více než 150× teplejší než povrch Slunce. Vědci tedy už dlouho tuší, že zde musí hrát roli nějaká jiná metoda přenosu energie do plazmatu, ale nikdo zatím neprokázal, oč by mohlo jít. Teorií bylo mnoho, ale žádná nebyla průkazná.

Podnikatelský inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC Czech Republic opět podpoří startupy, které pracují s kosmickými technologiemi. Začínající podnikatelé získají 50 tisíc EUR a další podporu pro rozvoj svých nápadů. Hlásit se mohou do 22. září a mají tak možnost zapojit se do podpůrného programu, který jim poskytne příhodné prostředí k rozvoji a otevře dveře mnohým příležitostem.

Týden utekl jako voda a v pravé nedělní poledne vám k obědu doteklo aktuální vydání těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním článku se Kosmotýdeník zaměřil na první úspěšný start rakety Alpha soukromé společnosti Firefly. Součástí letu byl i zajímavý náklad. Společnost je zajímavá nejen tím, že uvedla další malý nosič do světové rodiny raket, ale i přípravou lunárního landeru, který bude na povrch Měsíce dopravovat náklad pro NASA. V dalších tématech se zaměříme na fotografie ze startu Sojuzu MS-24, unikátní objev dalekohledu Jamese Webba nebo na nový evropský rover Idefix. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dokonale sehraná kombinace primárního a sekundárního zrcadla dává Hubbleovu teleskopu schopnost pozorovat hlubiny vesmíru. Takzvaná optická soustava vyžadovala extrémní preciznost při výrobě, ale realita se nakonec od plánů v několika případech odchýlila. Byla to právě odchylka kónické konstanty primárního zrcadla, která způsobila, že že v prvních letech provozu byly snímky z Hubbleova kosmického dalekohledu rozmazané.

V programu Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se věnuje dosti velká pozornost problematice vzniku a vývoje galaxií. A to jak prvních, které vůbec ve vesmíru existovaly, tak i těch co vznikly později. I u nich je totiž velmi užitečné vidět, jak se rodily. Hodnotná pozorování mohl sice provádět již dříve Hubbleův dalekohled, ale Webb nám otevřel úplně nové možnosti. Není proto divu, že výzkum evoluce galaxií patří mezi čtyři body, které vědci pro Webbův teleskop stanovili jako hlavní směry a cíle bádání.