Páteční večer bude ve znamení pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Řeč je samozřejmě o startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-24, na jejíž palubě se budou nacházet tři kosmonauti. Velitelem mise je ruský kosmonaut Oleg Kononěnko. Ten se na ISS ve věku 59 let podívá již po páté, přičemž jeho poslední dlouhodobá expedice na ISS byla 57/58/59. Letovým inženýrem je Nikolaj Čub, který byl dříve nominován jako člen posádky Sojuzu MS-17, tehdy byl ale nahrazen Americkou astronautkou Kathleen Rubins a do vesmíru se tak podívá poprvé. Poslední členkou posádky je americká astronautka Loral O´Hara, která se stejně jako Čub podívá do vesmíru poprvé. Do oddílu astronautů byla vybrána v červnu 2017 a na svůj první let čeká od 10. ledna 2020. Připojení kosmické lodi k Mezinárodní vesmírné stanici se očekává kolem 20:56 a i z něj Vám poskytneme komentovaný přenos.

Poté, co 8. září zasáhlo Maroko silné zemětřesení, byla v rámci mezinárodní listiny Vesmír a velké katastrofy (Space and Major Disasters) zpřístupněna družicová data, která mají pomoci záchranářům v terénu. Kromě toho se evropská družice Sentinel-1 používá k analýze, jak se vlivem zemětřesení posunul zemský povrch, což nejen pomůže naplánovat případnou rekonstrukci, ale také prohloubí vědecký výzkum. Zemětřesení o intenzitě 6,8. magnitudy zasáhlo večer 8. září pohoří Atlas asi 75 kilometrů od Marrakéše. K otřesům došlo v oblasti, která se nachází podél rozhraní evropské a africké tektonické desky, ale i tak šlo v západním Maroku o vzácnou událost.

Pátek 15. září by mohl být pro fanoušky kosmonautiky a našich živě a česky komentovaných přenosů velmi atraktivní, jelikož na tento den plánujeme hned tři živá vysílání. Startu a připojení Sojuzu MS-24 se budeme věnovat až v zítřejším odpoledním článku, ale nyní Vás chci pozvat na první přenos, který nás bude čekat už ráno. V 6:03 našeho času by měl z floridské rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 na misi Starlink 6-16 s 22 komunikačními družicemi. Jeho zatím neupřesněný první stupeň se jako obvykle pokusí o přistání na mořské plošině – tentokrát se v akci představí plošina Just Read the Instructions.

Píše se 21. prosince roku 1966 a ze startovní rampy SLC-3 Vandenbergovy základny se zvedá raketa SLV-3 Atlas. Pod aerodynamickým krytem na svém vrcholu skrývá dva metry dlouhý kluzák, o kterém by asi málokdo řekl, že letí za hranici naší atmosféry. Jeho úkolem je po oddělení pokračovat v suborbitálním letu a provést návrat do naší atmosféry. Hlavním úkolem je přežít průchod do atmosféry s použitím ablativního tepelného štítu a pokračovat v hypersonickém letu. Právě během letu hypersonickou rychlostí má kluzák prověřit možnosti řízení a manévrovatelnosti. Údaje jsou důležité, protože poskytnou další část dat použitelných ve vývoji okřídlených vesmírných těles. První množství dat přinesl předchůdce projektu X-23, ASSET. X-23 ale není zdaleka konečnou cestou v průzkumu návratu a už se na obzoru rýsuje další pokračovatel v rámci programu START (Spacecraft Technology and Advanced Reentry Tests).

Tým expertů z firmy Ball Aerospace a Goddardova střediska z marylandského Greenbeltu dokončil sestavování obří kamery pro chystaný Teleskop Nancy Grace Roman. Tento přístroj známý pod zkratkou WFI (Wide Field Instrument) je technologickou špičkou, takže astronomům umožní studovat vesmír od hranic Sluneční soustavy až k okraji pozorovatelného vesmíru. „Roky integračních snah vyvrcholily prvními základními zkouškami výkonu přístroje, při kterých jsme WFI zapnuli a ujistili se, že funguje správně,“ vysvětluje Mary Walker, manažerka přístroje WFI z Goddardova střediska a dodává: „Tým je nyní připraven projít s přístrojem environmentálními zkouškami, které prověří, zda je schopen odolat drsným podmínkám, které jej čekají při startu a v kosmickém prostředí.“

Webbův teleskop si získal srdce veřejnosti překrásnými fotkami vesmíru. I pro vědce mají fotografie velký význam, ale možná ještě důležitější jsou spektrální měření, díky kterým se dozvíme chemické složení vzdálených světů. Dnešní téma věnujeme takovému případu, který na první pohled vypadá jen jako graf. Jak si ale ukážeme, obsah tohoto grafu je velmi zajímavý. Teleskop Jamese Webba totiž v rámci tohoto pozorování obrátil svůj zrak k exoplanetě K2-18 b, která je 8,6× hmotnější než Země. Jeho spektrální měření potvrdila přítomnost uhlíkatých molekul – například oxidu uhličitého a metanu. Aktuální objev podporuje nedávné studie, podle kterých by K2-18 by mohla mít atmosféru bohatou na vodík a povrch pokrytý vodním oceánem, což se označuje jako Hycean.

Planetka Dinkinesh pohledem sondy Lucy zatím nevypadá nijak výrazně. Je to jen malá tečka, která se mezi pořízením dvou snímků posunula oproti hvězdnému pozadí. Tato planetka z hlavního pásu planetek bude prvním z deseti objektů, které má sonda Lucy během své dvanáctileté objevitelské mise navštívit. Snímky, na kterých je vidět planetka Dinkinesh byly pořízeny 3. a 5. září. Není se co divit, že NASA musela na obrázku vpravo označit planetku žlutým kolečkem, jinak by se nehledala úplně jednoduše.

Nálada na základně Starbase v Texasu je v posledních týdnech velmi napjatá. Všichni netrpělivě očekávají opětovné vydání startovní licence pro Super Heavy Starship, aby se tak mohla vydat na svůj druhý integrovaný letový test. S tím jsou spojeny neutuchající přípravy rakety i startovní rampy, včetně testů vodního systému, kryogenních tlakových testů, spin prime testů, statických zážehů, podpůrných systémů a tak dále. Z hlediska administrativy tu máme jen pár dní staré zprávy od úřadu FAA. Ten oficiálně ukončil vyšetřování nehody prvního letu a schválil třiašedesát nápravných opatření, která se před druhým letem zavedla, aby se zabránilo opakování nehody.

Zítřejší dopoledne nám nabídne možnost sledovat již 64. letošní start rakety Falcon 9. Mise Starlink 7-2 má v 8:57 SELČ odstartovat z kalifornské rampy SLC-4E a na oběžnou dráhu se vypraví 21 družic Starlink 2. generace mini. Který první stupeň Falconu bude pro tuto misi vybrán, zatím nevíme, ale jisté je, že bude přistávat na mořské plošině Of Course I Still Love You, která se jako jediná nachází na západním pobřeží USA. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.

Ve Spojených státech amerických a v Itálii pokračuje výroba prvků PPE a HALO pro první kosmickou stanici určenou k provozu na oběžné dráze Měsíce. Mechanickou integraci obou prvků umožní meziprvkový adaptér IEA, který byl vyrobený společností Northrop Grumman. Na fotografii je adaptér zachycen při přepravě na jiné výrobní pracoviště. Až budou oba prvky připraveny, bude adaptér svým větším koncem připojen k zadní stěně obytného modulu HALO a menším koncem k energetickému a pohonnému modulu PPE. Před startem budou v adaptéru ukryty baterie modulu HALO.