Bez zdroje elektrické energie by palubní systémy Hubbleova kosmického dalekohledu nefungovaly. Primárním zdrojem energie této observatoře jsou dva fotovoltaické panely. Už od počátku návrhové fáze se počítalo s tím, že panely bude potřeba pravidelně kontrolovat a v případě potřeby proběhne jejich výměna. S tím, jak odborníci získávali zkušenosti, se ukázalo, že první výměna bude muset proběhnout ještě před startem. Původní design byl totiž mimořádně náchylný k erozi vlivem atomárního kyslíku, který se vyskytuje na oběžné dráze.

Operátoři americké sondy Juno se momentálně zabývají především přípravou své sondy na průlet, ke kterému dojde 30. července. Tehdy se sonda Juno přiblíží k vulkanicky aktivnímu měsíci Io na pouhých 22 000 kilometrů, což bude její zatím nejbližší přiblížení. Data, která nasbírá italský přístroj JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper) a další vědecké přístroje, by měly podle očekávání vědců poskytnout široké spektrum informací o stovkách aktivních sopek, kterými je celý povrch Io doslova posetý. Tyto vulkány na povrch měsíce každou chvíli vylévají lávu a do atmosféry uvolňují sirné plyny.

Další měsíc míří ke svému konci a přináší nám s sebou svůj poslední pátek. To znamená, že je čas na pravidelný Pokec s kosmonautixem, který vysíláme v drtivé většině případů vždy v poslední pátek v měsíci od 20:00. I tentokrát Vás proto zvu na přibližně dvouhodinový přímý přenos, ve kterém se bude mluvit o tom, co zajímá Vás, čtenáře našeho webu a diváky našich videí. V průběhu celého přátelského povídání budou moci diváci psát své dotazy do chatu a my se na ně pokusíme co možná nejlépe odpovědět. Pokud tedy ještě váháte, co udělat s pátečním večerem, moc rádi bychom Vás pozvali ke sledování našeho pravidelného Pokecu.

Minulým dílem seriálu TOP5 jsme definitivně opustili téma fyzikálních kosmických observatoří, které jsme prozkoumali ze všech stran a úhlů. V dnešním díle se zaměříme na něco, čemu vědci někdy napůl žertem říkají dědkologie. Podíváme se totiž na nejvýznamnější světové fyziky, po nichž se jmenují některé kosmické sondy či observatoře. Samozřejmě si povíme něco i k těmto samotným kosmickým misím, ale to jen velmi stručně, dnes budeme probírat hlavně osobnosti a životy pěti velmi uznávaných a pro historii vědy důležitých fyziků.

Dnes ráno měl z floridské rampy LC-39A odstartovat Falcon Heavy s družicí Jupiter-3, ale odpočet byl zastaven 65 sekund před startem kvůli „porušení kritérií pro přerušení odpočtu“. Další možnost ke startu nastane zítra v 5:04 našeho času, ale nad tímto termínem visí otazník. Předpověď počasí jednak dává jen 40% pravděpodobnost dobrých podmínek a navíc už ve 4:20 má z nedaleké rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 s 22 družicemi Starlink 2. generace mini. V tuto chvíli není veřejně známo, jak dlouhý čas je potřeba k rekonfiguraci systémů pro odbavení dvou startů ze dvou různých floridských ramp. Je možné, že SpaceX u Falconu Heavy využije 99 minut dlouhé startovní okno, což by mohlo pomoci i z hlediska počasí. Vyloučit se nedá ani přesun mise Starlink na jiný den. V tomto článku jsme ale připraveni na vše – najdete zde přehrávače přenosů z obou startů.

Ministr obrany Robert S. McNamara oznámil zrušení programu Dyna-Soar 10. prosince 1963. O dva měsíce později, před senátním podvýborem pro prostředky Ministerstva obrany, shrnul ministr své důvody o zániku X-20. „O X-20 Dyna-Soar se neuvažovalo jako o zbraňovém systému nebo dokonce jako o prototypu zbraňového systému… šlo o úzce definovaný program, omezený především na vývoj technik řízeného návratu do atmosféry. Hlavní otázkou tedy je, potřebujeme operovat na oběžné dráze Země? Nemyslím si, že bychom měli začínat s miliardovým programem, dokud si velmi jasně nestanovíme účel použití a zda bude vůbec úspěšný“. Takto shrnul svůj pohled na Dyna Soar ministr obrany před výborem. V rozporu s McNamarovým prohlášením, vedení USAF specificky definovalo úlohu Dyna Soar, jako zbraňového systému. Ministerstvo obrany jej považovalo za nadzvukový výzkumný letoun a letectvo zase za strategický bombardér, ovšem velmi málo pozornosti bylo věnováno přesně tomu, jaké mise bude provádět. Zrušení v prosinci 1963 přišlo pouhých osm měsíců před pádovými zkouškami z B-52 a prvním pilotovaným letem v roce 1966.

Již je to opět nějaký ten pátek od posledního startu Falconu Heavy, a tak se můžeme již zítra ráno těšit na jeho další start. Tentokrát se bude pod krytem ukrývat družice EchoStar-24/Jupiter-3, chcete-li. Jde o geostacionární družici, která je založena na osvědčené platformě SSL-1300. EchoStar-24 se vyznačuje zcela novou architekturou založenou na široké škále technologických pokroků včetně miniaturizace elektroniky, polovodičových zesilovačů a návrhů účinnějších antén umožňujících propustnost 500 Gb/s. Hmotnost družice před startem je 9 200 kilogramů a půjde o nejtěžší družic, která kdy byla vynesena na geostacionární oběžnou dráhu. Zajímavé je, že při této misi se původně plánovalo s přistáním bočních stupňů na dvou mořských plošinách. To se však nedávno změnilo a nyní je v plánu přistání na pevninských plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň bude stejně jako při minulých misích zahozen.

Kosmické síly Spojených států amerických (USSF) nedávno vydaly druhý návrh výzvy k podávání nabídek pro nadcházející třetí fázi programu NSSL (national security space launch), který zajišťuje starty kosmických misí národní bezpečnosti. Třetí fáze má pokrýt zakázky na starty pro pětileté období, které začíná v říjnu 2024, tedy na začátku fiskálního roku 2025. Třetí fáze tohoto programu je také navržena tak, aby vybízela k účasti více poskytovatelů. Samotný program NSSL poskytuje většinu kontraktů pro americké ministerstvo obrany včetně startů pro národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Plukovník Douglas Pentecost a plukovník Chad Melone z USSF poskytli na telekonferenci konané 19. července další detaily o aktuálním návrhu.

Týmy, které připravují raketu Ariane 6 na její uvedení do služby, 18. července na kosmodromu v Kourou poprvé úspěšně dokončily proces přípravy spojený se sekvencí předstartovního odpočtu. Zástupci ESA, hlavního řešitele projektu Ariane 6, tedy firmy Arianegroup, řešitele startovní rampy a test provádějící agentury CNES, dokončili důležité úkoly pro kvalifikaci systémů a provedli sérii činností, které plně odpovídají předstartovní chronologii. Simulace startu obnášela i odsun mobilní obslužné věže, chlazení palivových rozvodů na rampě i v raketě, chlazení nádrží horního i centrálního stupně kapalným vodíkem (-253 °C) a kapalným kyslíkem (-183 °C). Na konci testovací sekvence proběhly také kroky pozemního systému, které souvisí s odpočtem. Ten se zastavil před okamžikem, kdy by došlo k zážehu motoru Vulcain 2.1.

21. července se zástupci společnosti Amazon sešli s členy organizace Space Florida, aby odhalili své plány na středisko pro správu družic o rozloze přes 9 000 metrů čtverečních, které má vyrůst na Kennedyho středisku u Launch and Landing Facility (LLF). Amazon věří, že bude se svým připravovaným projektem Kuiper schopen konkurovat ostatním firmám poskytujícím družicový internet jako je SpaceX. Cílem firmy je vypustit a provozovat více než 3 200 družic na nízké oběžné dráze Země. Celý systém pak kromě družic budou tvořit také uživatelské terminály a pozemní síť realizovaná ve spolupráci s Amazon Web Services.