Evropská mise Hera má v zájmu posílení základů planetární obrany zblízka prozkoumat dvojplanetku Dimorphos. Ovšem předtím, než dorazí ke svému cíli, bude muset Hera urazit miliony kilometrů. V této fázi bude klíčovým prvkem celé sondy její pohonný modul, který tvoří zhruba polovinu hmotnosti celé sondy. Pohonný modul, který připravila italská firma Avio, je tvořen středovým válcem a podpůrnou strukturou. Součástí modulu jsou nádrže na pohonné látky, potrubí a také korekční raketové motory (zatím chráněné červenými krytkami). Ještě než dojde ke spojení pohonného modulu s dalším prvkem sondy, tzv. centrálním modulem, musel pohonný modul projít klíčovou zkouškou celkové těsnosti.

Mise BepiColombo je společným projektem japonské a evropské kosmické agentury tvořeným dvojicí sond. Evropská sonda nese název MPO, zatímco japonská se označuje jako MMO, přičemž se pro ni používá i familiární označení Mio. BepiColombo je přelomová mise, jelikož ještě nikdy necestovaly dva orbitery k jiné planetě společně. Během 1. října 2021 provedla BepiColombo první průlet kolem Merkuru, který pomohl upravit její rychlost tak, aby mohlo v roce 2025 dojít k doručení obou družic na oběžnou dráhu této planety. Pečlivá analýza nasbíraných údajů o plazmatu zachycená sondou Mio prokazuje, že její senzory poprvé zažily situaci, kdy došlo k uryhclení elektronů v magnetosféře a jejich spadu na povrch planety. Dopadající elektrony vytvořily na povrchu polární záři pozorovatelnou v rentgenovém oboru. Podle vědců může jít o univerzální mechanismus vzbuzující polární záři, a to i v magnetickém prostředí velmi odlišném od zemského.

Noc na dnešek byla pro fanoušky kosmonautiky značně specifická. Buďto si museli několikrát nařizovat budíky, případně (pokud to lidově řečeno táhli nonstop) zažili velmi dlouhou noc. Na vině byla série odkladů startu rakety Falcon 9, která měla vynést 22 komunikačních družic Starlink 2. generace mini. Počasí však bylo proti a i když SpaceX nakonec zkusila využít všechny termíny, které měla pro daný den vyhrazené, ani v jednom nebyly podmínky dostatečně vhodné pro zajištění bezpečného průběhu startu. Mise tedy musela být odložena na noc na pondělí. Meteorologové sice nepředpovídají žádné razantní zlepšení, ale snad budeme mít štěstí.

Předešlé díly naší minisérie věnované Hubbleovu kosmickému teleskopu se věnovaly metodám, s pomocí kterých teleskop velmi přesně určuje svou orientaci v prostoru a její případné změny. Jenže pouze znalost orientace v prostoru sama o sobě nestačí. Teleskop se občas potřebuje otočit nějakým směrem, aby mohl provádět pozorování jiného objektu. Stejně tak musí provádět korekce, aby po dobu pozorování udržel sledovaný objekt v zorném poli. Ke změně orientace nepoužívá pohonné látky, ale tzv. silové setrvačníky RWA.

Další týden utekl a za ním už v těsném závěsu běží pravidelný přehled těch nezajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku budou tentokrát první zkušenosti s plným provozem družic TROPICS, které dostaly příležitost ukázat, co umí při začátku hurikánové sezóny. V dalších tématech se podíváme na připravovaný start Falconu Heavy, přesun Super Heavy B9 na nově upravenou rampu na Boca Chica, či na přistoupení Venezuely k plánované čínské lunární stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V neděli nás firma SpaceX potěší dalším startem rakety Falcon 9 s družicemi Starlink v2 Mini. Ty stejně jako při minulých misích zamíří na oběžnou dráhu se sklonem 43° vůči rovníku, tedy do tzv. páté orbitální slupky konstelace Starlink. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s výrobním číslem B1076, který poletí pošesté a naposledy letěl před šestašedesáti dny. O přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantském oceánu přibližně 643 kilometrů od místa startu.

Nový kosmický teleskop XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) bude mít za úkol rozkládat přicházející kosmické záření na spektrum. Na tom není na první pohled nic neobvyklého, vždyť takových přístrojů je v kosmickém prostoru mnoho. Jenže XRISM to zvládne s rentgenovým zářením. XRISM má startovat na raketě H-IIA z japonského kosmodromu Tanegašima 26. srpna. „Resolve nám poskytne nový pohled na jedny z nejenergetičtějších objektů vesmíru, ať už jde o černé díry, kupy galaxií a následky hvězdných explozí,“ popisuje Richard Kelley, hlavní vědecký pracovník mise XRISM na straně NASA z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „S využitím dat, která tato mise po startu nasbírá, se dozvíme mnoho informací o tom, jak se tyto objekty chovají a z čeho jsou tvořeny.“

Americká sonda Psyche by měla do vesmírného prostoru vyrazit na raketě Falcon Heavy z rampy LC-39A na Kennedyho středisku na Floridě 5. října v 16:38 SELČ, přičemž možnost odstartovat bude otevřena až do 25. října. Po opuštění zemské gravitační studny bude sonda využívat solárně-elektrický pohon, aby zvládla šest let trvající cestu k planetce Psyche. Tento cílový objekt měří v nejširším bodě cca 280 km a představuje jedinečnou možnost prozkoumat planetku bohatou na kovy, která kdysi dávno mohla být jádrem planetesimály, základního stavebního kamene při vzniku planet. Až se sonda Psyche dostane do hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, stráví obíháním kolem stejnojmenné planetky 26 měsíců, během kterých bude pořizovat fotografie a další měření, která pomohou vědcům určit složení planetky a prozkoumat její historii.

Dne 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz první umělou družici Sputnik a ohromil tím celý svět. Pro špičky USAF to bylo jako blesk z čistého nebe. Vypuštění Sputniku ukázalo vojenským špičkám, že SSSR není tak zaostalý stát jak si Američané mysleli. Původní návrh BOMI se postupem času rozdělil na tři paralelní programy s odlišnými cíli. Programy Brass Bell, ROBO a HYWARDS byly stále jen ve stádiu studií a USAF po vypuštění Sputniku nutně potřebovalo tento vývoj posunout dál. USAF mělo zájem o tyto programy, ale nebylo v tom zcela jednotné. Stále docházelo k jistým diskusím o potřebě takovýchto strojů, když nejvyšší prioritu měly ICBM rakety a špionážní letouny. Navíc ve hře byl i projekt NAVAHO. Dne 10. října 1957 došlo ke sjednocení všech programů do jednoho společného, rozděleného na tři fáze. O sjednocení programů se hovořilo už před letem Sputniku, kvůli stálým problémům s financováním a přetrvávajícím pochybnostem o nutnosti takové technologie. Slavné „pípání“ první umělé družice to, ale celé urychlilo.

Dnešní ranní pokus o start Falconu 9 na misi Starlink 6-15 provázely od začátku problémy. nejprve musel být původní termín startu v 6:35 odvolán kvůli neupřesněnému úniku z druhého stupně rakety a ani druhý pokus v 7:25 neskončil startem. Odpočet se tentokrát zastavil pouhých 5 sekund před časem T-0. SpaceX zatím neupřesnila, z jakého důvodu byl odpočet zastaven, ale fakt, že byl oznámen odklad hned na druhý den, nám říká, že zřejmě nešlo o nic závažného, co by vyžadovalo delší pauzu. Aktuálně tedy platí, že by mise Starlink 6-15 měla odstartovat ve čtvrtek v 6:09 našeho času. Srdečně Vás zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Od prvního startu systému Super Heavy Starship již uplynulo téměř čtvrt roku a od té doby SpaceX usilovně pracuje na opravách a vylepšeních rampy, stavbě dalších prototypů, Megabay a Starfactory, testování a spoustě dalších aktivit. Mimo jiné Elon Musk postupem času zveřejňoval nové a nové informace o budoucích vylepšeních pro Super Heavy Starship, z nichž některé by měly být aplikovány již při druhém letu. Musk také uvedl, že Super Heavy B9 společně se Starship S25 budou při druhém letu obsahovat více než tisíc oprav nebo vylepšení, které byly provedeny na základě dat z prvního testovacího letu.