Před pár dny jsme společně sledovali start dost možná poslední várky družic Starlink 1,5. generace, které stále tvoří většinu doposud vypuštěných družic této komunikační sítě. Jenže to v žádném případě neznamená, že by systém Starlink byl dokončen. Další starty však již budou ve znamení družic 2. generace mini a jednou se snad dočkáme i plnohodnotných družic 2. generace, které bude vynášet Starship. Ale to je zatím daleko. Naopak velmi blízko je start mise Starlink 6-15, která by měla odstartovat už ve středu ráno našeho času. pokud tedy máte zájem, můžete sledovat náš přenos.

V minulém dílu jsme informovali o dodání prvního kvalifikačního solárně elektrického motoru AEPS do Glennova střediska NASA k akceptačním kvalifikačním testům. Po dodání byl motor instalován ve vakuové komoře a na začátku července zahájili inženýři z NASA a Aerojet Rocketdyne roční kvalifikační testy. Nejprve provedou přejímací zkoušky, aby se ujistili, že motor byl postaven správně. Po formálním převzetí bude motor vystaven vibracím, otřesům a teplotním podmínkám podobným těm, kterým budou tři letové exempláře vystaveny během startu modulů PPE/HALO kosmické stanice Gateway. Kvalifikační motor bude provozován při různých úrovních výkonu, simulujících let k Měsíci a na oběžné dráze Měsíce. Druhý kvalifikační motor má být do Glennova střediska dodán v příštím roce a má podstoupit dlouhodobý test opotřebení, během něhož bude kumulativně v provozu přibližně 2,5 roku.

V úterý nás ve velmi brzkých ranních hodinách čeká start malé rakety Electron společnosti Rocket Lab, která vynese na oběžnou dráhu celkem sedm družic (4× Starling, 1× LE0 3, 2× Lemur-2). Družice Starling jsou navrženy tak, aby testovaly technologie, které se využijí v konstelacích. Budou testovat technologie pro síťovou komunikaci ve vesmíru, relativní navigaci mezi družicemi, plánování a provádění autonomních manévrů atd. Velmi zajímavé jsou také družice Lemur-2. Ty postavila společnost Spire a budou sloužit pro sledování lodní a letecké dopravy a meteorologii, kterou bude moci pozorovat díky jevu zvanému jako zákryt signálu GPS. Družice měří změnu v hodnotách signálu GPS, aby vypočítaly velmi přesné profily teploty, tlaku a vlhkosti.

Tento rok se uskutečnilo již přes 100 kosmických startů, ale jen některé z nich mířily dál než do blízkosti Země. Jedním takovým letem byl indický pokus o reparát v rámci mise Čandraján-3 (Chandarayaan-3). Řekli jsme si, že se za tímto startem ohlédneme také prostřednictvím obrazového materiálu, protože některé snímky si o to vyloženě říkají. Dnešní článek bude tedy spíše z ranku vizuálních a to nejen po technické stránce, ale podíváme se i na to, jak událost vnímali místní lidé. Jen připomenu, že jde o třetí indickou misi k Měsíci a druhý pokus o přistání na povrchu, protože první výsadek nebyl úspěšný. Jde tak vlastně o opravu a nezbývá než doufat, že se to tentokrát podaří. Na palubě přistávacího modulu je i vozítko Pragjan (Pragyan) s vlastním vědeckým vybavením. Sonda je nyní ve fázi přeletu. Má za sebou první navýšení dráhy a druhé je naplánované už na 18. července. Další podrobnosti a technické informace lze najít také v nedávno vydaném článku zde. Pokud se vše povede, je v plánu přistát v jižní oblasti Měsíce 23 nebo 24. srpna.

Kosmická agentura přebrala soubor vozidel, která zajistí hojně sledovaný závěrečný přesun astronautů programu Artemis ke startovní rampě, kde začne jejich cesta k Měsíci. Týmy od výrobní firmy Canoo Technologies Inc. z kalifornského Torrance doručily 11. července na Kennedyho středisko trojici speciálně navržených, plně elektrických a k životnímu prostředí šetrných dopravních prostředků pro posádku. Tyto automobily s nulovou produkci emisí dokáží přepravit nejen čtyři astronauty oblečené do skafandrů OCSS (Orion crew survival system), ale i členy podpůrného týmu včetně expertů na skafandry a přitom poskytují prostor pro specifické vybavení během cesty k rampě 39B.

V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali čtyřem z pěti elementů, které zajišťují sběr informací o orientaci dalekohledu. Nyní si posvítíme i na poslední prvek, který tyto informace sbírá – čekají nás měřicí gyroskopy RSU (Rate Sensing Unit), které jsou po dvojici sdruženy v jednotce RGA (Rate Gyro Assembly). Tyto gyroskopy jsou překvapivě malé a přitom mimořádně přesné. V době svého vzniku se řadily na technologický vrchol.

1. července vynesla raketa Falcon 9 do kosmického prostoru evropský teleskop Euclid, který má pomoci vědcům porozumět temné energii a temné hmotě. Teleskop nyní putuje směrem k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce – Země, kolem kterého má při své vědecké misi obíhat. Kdo by si však myslel, že se pozemní týmy v řídícím středisku v Darmstadtu během této přeletové fáze nudí a jen sledují, jak roste vzdálenost teleskopu od Země, ten by se mýlil. Evropská kosmická agentura průběžně informuje o všech důležitých krocích, kterými teleskop prošel. Jelikož jsme nyní téměř v polovině cesty, je čas si shrnout dosavadní průběh.

Falcon 9 měl na misi Starlink 5-15 odstartovat už dnes ráno, ale když v přenosu zaznělo HOLD – HOLD – HOLD, odpočet se zastavil v čase 40 sekund do startu a všem bylo jasné, že se tento den nepoletí. Firma SpaceX zatím neuvedla, co bylo důvodem zastavení odpočtu, ale skutečnost, že se start odložil hned na druhý den značí, že nešlo o nic mimořádně závažného. Start, při kterém dojde k druhému šestnáctému použití prvního stupně bude při něm vyneseno zřejmě posledních 54 družice aktuální 1,5. generace, je tedy momentálně plánován na sobotních 6:15 SELČ.

V pátek nás čekají jen v tří a půl hodinovém rozmezí hned dva starty. Jako první nás čeká start Falconu 9 s poslední várkou starých Starlinků, ovšem se vší úctou k Falconu, mnohem zajímavější start nás čeká v 11:05. Indická raketa LVM-3 se postará o vynesení Chandrayaanu-3. Již třetí průzkumné mise k Měsíci indické agentury ISRO. Začněme prvním startem. Falcon 9 zítra naposledy poletí s družicemi Starlink v1.5. Od dalšího startu se budou nadále vynášet jen družice Starlink v2 Mini a v budoucnu klasické družice v2, které budou moci kvůli rozměrům létat pouze na Starship. Družice v2 Mini jsou o 1,3 metru delší a o 1,4 metru širší než v1.5. Mají také čtyřikrát větší přenosovou kapacitu a jako pohonnou látku již nepoužívají Krypton, ale Argon, který je o tolik levnější, že se SpaceX podařilo tisícinásobně snížit cenu za pohonné médium pro každou družici, než pokud by využívaly xenon a stokrát, pokud by nadále využívaly krypton. S motory na družicích Starlink v2 Mini si navíc SpaceX připsala další prvenství. Stala se první společností, která jako pohonnou látku na družicích využívala krypton a nyní je i první společností, která využívá na