O tom, že se v Číně vyvíjí národní program pilotovaných letů na Měsíc, prosakují zprávy již poměrně dlouho. V poslední době je koncept, který má vést k přistání čínských astronautů na Měsíci koncem tohoto desetiletí, postupně odhalován. Čínská vláda musí projekt ještě oficiálně schválit, protože jeho časový rámec leží mimo rozsah současného pětiletého plánu 2021 – 2025. Přestože dosud nebylo pilotované přistání na Měsíci formálně schváleno, práce na potřebných prvcích programu probíhají a zástupci kosmické agentury, průmyslu i státní média o lunárních ambicích otevřeně hovoří.

Zatímco minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu Hubbleova kosmického teleskopu jako celku a poté jsme se zaměřili na jeho přední část, dnešní díl se naopak zaměří na zadní část, ve které se nachází například palubní elektronika, ale je tu i prostor pro uložení vědeckých přístrojů nebo k připojení dvou panelů fotovoltaických článků.

Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Na floridské rampě 39A se ke startu chystá raketa Falcon 9, která měla podle původního plánu startovat už v sobotu. Špatné počasí si však vynutilo její odklad o jeden den a tak je start aktuálně plánován na 4. června v 18:12 SELČ. Nosič by měl na oběžnou dráhu dopravit kosmickou loď Dragon 2. generace, která přiveze na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i vědecké experimenty. Největší pozornost však na sebe poutají dva svinovací fotovoltaické panely iROSA, které rozšíří schopnosti ISS generovat elektřinu. V minulých letech už byly na stanici dopraveny dvě porce těchto panelů a nyní tedy přichází poslední várka. Tento start Vám rádi nabídneme živě a s českým komentářem.

Pokud jste se těšili na dnešní start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon, budete si muset počkat až na nedělní večer. Start mise CRS-28 totiž byl odložen o jeden den i z důvodu špatného počasí. To neříkám jen tak bezdůvodně – na nedělní dopoledne totiž má ze zhruba 5 kilometrů vzdálené rampy SLC-40 startovat jiný Falcon 9 s 22 družicemi Starlink v2 mini. Předpověď počasí vydaná ve čtvrtek však nebyla moc příznivá, když slibovala pouze 30% pravděpodobnost dobrých podmínek. Je tedy otázka, jak to bude vypadat zítra kolem poledne našeho času. Kromě primárního termínu v 11:56 SELČ jsou k dispozici také alternativy ve 12:46 a 13:36. Náš přenos bude každopádně připraven pro všechny zájemce.

Danuri, první jihokorejská sonda určená ke studiu Měsíce je téměř v polovině své primární mise. Sondu vynesla raketa Falcon 9 startujcíí z Mysu Canaverel na Floridě a o 4 měsíce později, tedy v prosinci loňského roku, se Danuri usadila na oběžné dráze kolem Měsíce. Od té chvíle pečlivě sbírá data a pořizuje snímky měsíčního povrchu posetého bezpočtem kráterů. Sonda Danuri obíhá přibližně 100 kilometrů nad povrchem Měsíce a data, která odešle na Zemi, jsou analyzována týmem expertů. Díky sondě Danuri (někdy se můžete setkat i se starším názvem KPLO – Korea Pathfinder Lunar Orbiter) se Jižní Korea stala teprve osmým státem či kosmickou agenturou, která dopravila své zařízení na oběžnou dráhu Měsíce.

Švýcarský startup ClearSpace uzavřel smlouvu s firmou Arianespace na vynesení první mise, která zachytí nepoužívaný 100 kg vážící kosmický hardware a vstoupí s ním do atmosféry. V druhé polovině roku 2026 tedy má z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Vega-C, která jakožto sekundární náklad ponese na nízkou oběžnou dráhu Země družici ClearSpace-1, přičemž primární náklad startu bude časem oznámen. ClearSpace-1 bude naveden na sun-synchronní dráhu, na které provede přiblížení k dílu celkově druhé vypuštěné rakety Vega, která startovala v roce 2013 a spojí se s ním. Firma ClearSpace chce v praxi demonstrovat řadu nových technologií jako je záchyt neaktivního objektu pomocí čtyř robotických ramen následovaný řízeným zánikem „lovce“ i „kořisti“, tedy adaptéru VESPA (Vega Secondary Payload Adapter) v atmosféře Země.

Agentura NASA a firma Boeing společně 25. května provedly společné zhodnocení Crew Flight Test, které předchází chystanému prvnímu letu této lodi s astronauty k Mezinárodní kosmické stanici. Během této kontroly týmy zodpovědné za průběh mise přezkoumaly zatím nedokončené úkoly, které zbývají před startem, který byl v té době plánován nejdříve na 21. července. Experti se zaměřili také na nově vznikající problémy, které je potřeba vyřešit před rozhodnutím o plnění paliva do kosmické lodi, k čemuž mělo podle tehdy platného harmonogramu dojít v červnu.

V květnových Vesmírných výzvách mimo jiné uvidíte start pilotované komerční mise Ax-2, start pilotované lodi Shenzhou-16, dva ruské výstupy do volného prostoru, start nákladní lodi Tianzhou 6 nebo zahájení mise nákladní lodi Progress MS-23. Dále start dvou misí s družicemi TROPICS, výběr pilotovaného lunárního landeru pro Artemis V, start družice Viasat-3 Americas, vynesení družic Iridium NEXT / OneWeb, start družice BADR-8 (Arabsat 7B) a na závěr dalších pět misí Starlink. Užijte si tyto rekordně dlouhé Vesmírné výzvy. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

V historii techniky známe pár obdivuhodných strojů, které posunuly člověka za nové hranice poznání. Dá se říct, že za každým takovýmto strojem stála v pozadí celá řada menších strojů, které svou tichou, ale vytrvalou činností dávaly základ právě pro budoucí legendy. Tyto stroje se většinou skrývaly za nic neříkajícím X a člověk mohl pouze tušit, že nejde i nic běžného. Jakoby samotné určení X-plánů přitahovalo, protože i někteří slavní astronauté prošli právě službou u těchto létajících aparátů.

Evropská kosmická agentura dnes na svém webu zveřejnila článek, který můžeme považovat za velmi vítaný závan čerstvého vzduchu do celého oboru. Agentura totiž vyzývá evropské firmy k předkládání návrhů na zajištění služeb komerční dopravy nákladu nejen na stanici ISS a zpět, ale i na budoucí komerční kosmické stanice, které vzniknou na nízké oběžné dráze. ESA se tímto krokem podle svých slov snaží rozšířit možnosti evropské pilotované kosmonautiky, přičemž komerční nákladní mise jsou součástí strategie Terrae Novae pro pilotovaný i robotický průzkum kosmického prostoru.

Výtrysk vodní páry ze Saturnova měsíce Enceladu o délce více než 9 600 kilometrů (pro lepší představu to odpovídá délce Eurásie od Irska k Japonsku) byl zaznamenán výzkumníky, kteří analyzují data z americko-evropsko-kanadské kosmické observatoře, Teleskopu Jamese Webba. Nejenže je to poprvé, kdy byl takový výron pozorován na takovou vzdálenost, ale měření z JWST nabídla vědcům vůbec poprvé přímý pohled na to, jak tento jev zásobuje vodou celou soustavu Saturnu a jeho prstenců. Enceladus je oceánský svět, který má ve srovnání se Zemí sotva čtyřprocentní velikost (jeho průměr dosahuje 505 kilometrů). Pro vědce však tento měsíc představuje jeden z nejzajímavějších objektů v celé naší soustavě, pokud jde o hledání mimozemského života. Mezi ledovým krunýřem a kamenným pláštěm se totiž nachází globální zásobárna slané vody. Zdejší sopky tu jako pozemské gejzíry vyvrhují ledové částice, vodní páru i organické látky z puklin na povrchu, kterým se neoficiálně přezdívá tygří pruhy.