Na poslední květnový den je v plánu start dalšího Falconu devět opět s družicemi Starlink jeden a půl té generace. Tentokrát se bude startovat z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii a je tak jasné, že tyto družice budou vyneseny na oběžnou dráhu s vyšším sklonem vůči rovníku, konkrétně v tomto případě 70°. Při tomto startu bude vyneseno celkem 52 družic Starlink a první stupeň, se pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu.

Bylo nás pět… Přesně tuto větu si mohly říkat novopečené členky oddílu sovětských kosmonautů na přelomu roku 1961-62. Valentina Těreškova, Irina Solovjova, Valentina Ponomarjova a Žanna Jorkina byly těmi, z nichž se bude vybírat žena, jež s velkou pravděpodobností vstoupí do dějin. Jejich pátá kolegyně, Taťjána Kuzněcova, ještě v průběhu podzimu ze zdravotních důvodů dočasně musela výcvik přerušit. Vybírat se tedy mělo ze čtyř prvně jmenovaných. Zdálo by se, že teoreticky mají všechny stejné šance, prošly plnohodnotným výcvikem a závěrečné zkoušky zvládly se ctí. To však bylo pouze zdání. Každá z nich byla individualitou se svými vlastními přednostmi a rezervami a speciálně dvě z nich se mohly domnívat, že právě ony budou vybrány pro první ženský kosmický let v historii. Na to, která z nich usedne do křesla Vostoku, mělo vliv mnoho osob a proměnných, hlavní slovo však měl velitel oddílu Nikolaj Kamanin. A ten měl své preference relativně pevně dány již dlouho předem…

Mezinárodní kosmická stanice už není jediným místem mimo zemský povrch, které je trvale obydlené lidmi. I na čínské kosmické stanici Tiangong se posádky střídají v půlročních intervalech. A jelikož kosmická loď Shenzhou 15 (s posádkou Fei Junlong (Fej Ťün-lung), Deng Qingming (Teng Čching-ming) a Zhang Lu (Čang Lu)) startovala vloni na konci listopadu (tedy před půl rokem), je čas na jejich vystřídání. Na kosmodromu Ťiou-čchüan již stojí nosná raketa Dlouhý pochod 2F, která má 30. května ve 3:31 odstartovat, aby na oběžnou dráhu dopravila kosmickou loď Shenzhou 16. Její posádku tvoří trojice Jing Haipeng (Ťing Chaj-pcheng – pro něj půjde již o 4. kosmickou misi), Zhu Yangzhu (Ču Jang-ču) a Gui Haichao (Kuej Chaj-čchao) (oba zažijí kosmickou premiéru). Pokud bude k dispozici originální přímý přenos, připravíme pro Vás živě a česky komentovaný přenos ze startu.

Lidstvo pozoruje noční oblohu a zkoumá vesmír už od pradávna. Dlouho jsme měli za to, že se čím dál více blížíme k velmi solidnímu poznání našeho kosmu. V posledních desetiletích a staletích se navíc zdálo, že se rychlost našich objevů stále zvyšuje. Jenže bohužel, počátkem minulého století se začalo jevit čím dál tím jasněji, že nám něco zásadního uniká. Později se dokonce ukázalo kolik toho chybí. Veškerá běžná (tzv. baryonová) hmota, kterou jsme do té doby zkoumali, tvoří jen asi 15 % známé hmoty ve vesmíru. Právě ve chvíli, kdy jsme už začínali mít neskromný pocit, že všemu celkem dobře rozumíme, přišla chvíle prozření a ukázalo se, že máme ještě značné nedostatky. Více o oné substanci tvořící 85 % hmoty vesmíru i o jejím objevu si řekneme v dnešním článku.

Agentura NASA ve spolupráci s firmou Intuitive Machines rozhodla o přesunu místa přistání první mise v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) k jižnímu pólu Měsíce. Má jít o důležitý první krok ve snaze snižovat rizika budoucích misí z programu Artemis. V květnu 2019 byla jedna z prvních zakázek na dodání nákladu na povrch Měsíce v rámci CLPS udělena firmě Intuitive Machines. Její první mise (Intuitive Machines-1 alias IM-1) ponese na landeru Nova-C celkem šest zařízení od NASA a přistane s nimi v lokalitě blízko kráteru Malapert A. Tato relativně rovinatá a bezpečná oblast se nachází na krátery poseté vrchovině na polovině Měsíce přivrácené k Zemi.

Další týden utekl jako voda a je proto čas, aby připlul další tradiční kosmonautický přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. Dnes si Kosmotýdeník bere jako hlavní téma závěrečnou zprávu společnosti ispace o nehodě jejich prvního komerčního lunárního landeru HAKUTO-R. Závěry jsou velmi zajímavé a nadějné. Podíváme se také na let VSS Unity společnosti Virgin galactic, která po dvouleté pauze opět začíná se suborbitálními lety. Nevynecháme ani start rakety Sojuz, či ohlédnutí za letem Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Po několika dílech, které se věnovaly složité historii vývoje ikonicky známé kosmické observatoře se konečně dostáváme k technickému popisu Hubbleova kosmického teleskopu, jak vypadal v době, kdy byl dopraven na oběžnou dráhu. V dnešním díle se seznámíme se základními rozměry observatoře, určíme si jeho základní orientaci a popíšeme si přední část teleskopu včetně sklopného krytu apertury či tubusu dalekohledu.

Od posledního dílu našeho fotoreportu mapujícího přípravy na start nové rakety společnosti ULA uběhl už nějaký čas. Mnohé se za tu dobu událo a plány se změnily. Nejzásadnější byla anomálie na horním stupni během zkoušek vedoucí k výbuchu a tím pádem se celý start posunul. Nutno ale dodat, že přesně toto je smyslem testu a všech podobných zkoušek. Odklady i selhání jsou zkrátka neodmyslitelnou součástí kosmonautiky, která jde často až za hranice technických možností a tvoří hranice nové. Mimo to ale byla raketa Vulcan sestavena a na rampě podstoupila bez aerodynamického krytu zkoušky plnění palivem a dobrou zprávou je, že se start zřejmě podaří uskutečnit ještě letos, jak už jsme Vás začátkem května v tomto článku informovali. Pojďme tedy rovno na další várku fotografií z příprav nejnovější rakety ULA.

Start rakety Falcon 9 se musel v posledních dnech několikrát posunout z důvodu špatného počasí. Aktuálně platí, že bychom se mohli dočkat v sobotu brzy ráno našeho času, jelikož 127 minut dlouhé startovní okno se otevírá v 5:25 našeho času. Počasí však rozhodně nemůžeme označit za ideální, jelikož předpověď počítá pouze se 40% pravděpodobností dobrých podmínek. Pokud by však SpaceX start přeložila na neděli, dojde k diametrálnímu obratu, jelikož předpověď na nedělní termín slibuje dokonce 80% pravděpodobnost dobrých podmínek. Ať se ale poletí ve kterémkoliv z těchto termínů, připravíme pro Vás živě a česky komentovaný přenos.

Na našem webu pravidelně vychází seriál S Webem za hlubokým nebem, ve kterém máte možnost seznámit se s nejnovějšími pozorováními a objevy nové vlajkové lodě kosmické astronomie. V dnešním článku si ale ukážeme něco trochu jiného – čtyři snímky, ve kterých se kombinují pozorování Webbova teleskopu se snímky z kosmické observatoře Chandra. Těšit se můžete na dvě galaxie, mlhovinu a hvězdokupu. V každém snímku se kombinují snímky vysokoenergetického rentgenového záření z teleskopu Chandra s infračervenými pozorováními od Webba. Důležité je, že oba tyto typy záření jsou pro lidské oko neviditelné.

První vědecký přístroj, který má přímo měřit gravitaci na povrchu planetky podstoupil zkoušky v Laboratoři mechanických systémů Evropské kosmické agentury. Gravimetr GRASS (Gravimeter for Small Solar System Objects) přistane s CubeSatem Juventas (uvolněným ze sondy Hera) na povrch planetky Dimorphos a jeho úkolem bude měřit úroveň gravitace, která se podle očekávání bude pohybovat na úrovni menší než je miliontina té pozemské. Tento přístroj vyvinula Královská observatoř v Belgii společně se španělskou firmou EMXYS. Aby se prokázalo, že je přístroj připraven k integraci do CubeSatu Juventas, který poletí se sondou Hera, byl GRASS vystaven podmínkám, které na něj čekají – silnému vakuu a intenzivním změnám teplot. Poté byl usazen na vibrační stůl, který simuloval chvění při startu rakety.