Věřte tomu, nebo ne, ale Náměšť nad Oslavou, v níž nenapočítáte ani pět tisíc obyvatel, se na konci března stala hlavním českým městem kosmonautiky. Konaly se tu totiž Náměšťské dny kosmonautky. Dokonce již potřetí. Jak došlo k tomu, že město na půli cesty mezi Rosicemi a Třebíčí, pro zeměpisně méně zdatné mezi Bratislavou a Prahou, se stalo hostitelem těchto prestižních dnů? Především je zde letiště a 22. základna vrtulníkového letectva, z čehož plyne bezedná zásobárna nadšenců do letectví a kosmonautiky. Ale také odsud pochází skupinka „padělatelů“ různých kosmických strojů, kterou vede Ferdinand „Ferda“ Szemla. Skupinka má na svědomí neskutečné kopie známých kosmických strojů, které jsou v téměř skutečné velikosti. Z „padělatelské“ dílny „Made in Náměšť“ vyšly třeba Falcon Heavy, lunární modul, raketoplán nebo Hubbleův teleskop. Najdete je i v České knize rekordů.

Evropská sonda JUICE zaznamenala první data o magnetickém poli, která byla pořízena při rozkládání 10,6 metrů dlouhého ramene magnetometru. Sonda byla vypuštěná 14. dubna, přičemž v rámci fáze uvádění do provozu na ni v nejbližších měsících čeká vyklápění antén a ramen, ale i aktivace senzorů a vědeckých přístrojů, přičemž se vše bude pečlivě sledovat. Rameno magnetometru J-MAG bylo vyklopeno 21. dubna, když se sonda JUICE nacházela přibližně 1,7 milionu kilometrů od Země. Data z přístroje jasně ukazují, kdy k tomuto vyklopení došlo. Níže vložený graf ukazuje intenzitu magnetického pole ze dvou senzorů, které vytvořily červenou a tyrkysovou linku. Před vyklopením byly obě linky rovné, ale během vyklápění se začaly vlnit. Oba senzory se nachází na vzdálenějším konci ramene a dělí je vzdálenost zhruba 3 metry. Popisky OBS a IBS ukazují, zda jde o vnější (outboard = OBS), či vnitřní (inboard = IBS) senzory. To znamená, že senzory OBS jsou umístěny blíže ke konci ramene.

Pátý srpen 1961 se poznenáhlu přehoupl do šestého srpna a kazašská step si alespoň na pár hodin oddechla od ubíjejícího letního žáru. Teploty v těchto končinách mohou v létě pravidelně šplhat až přes čtyřicetistupňové hodnoty a vše je umocňováno čerstvým horkým větrem, jenž s sebou nese všudypronikající prach a písek. Ale z půlnoci ještě neuplynuly ani tři hodiny a rampa, na níž už od včerejšího dne stála raketa 8K78K s kosmickou lodí 3KA No4 na špici, začala ožívat mumrajem příslušníků bojového odřadu. V pět hodin místního času rozhodla Státní komise o zahájení tankování nosiče. V jeho průběhu se projevila jediná větší závada v rámci předstartovních příprav – u centrálního stupně se objevila netěsnost palivové instalace. Naštěstí se nejednalo o vážný problém a pod vedením Koroljovova náměstka Leonida Voskresenského se ji brzy podařilo odstranit. Obloha už byla modrá se zářícím slunečním kotoučem stoupajícím od východního obzoru, když úderem šesté hodiny v domku na ploščadce 2 do místnosti, kde spali kosmonauti, vstoupil Jevgenij Karpov. „Prospíte let,“ řekl s úsměvem, „je nádherné ráno!“ Titov s Nikolajevem byli okamžitě bdělí. Zejména prvně jmenovanému hrály nervy jako strunky, dnes nastal jeho den. Od okamžiku

Největší událostí dubnové kosmonautiky byl bezesporu start Super Heavy Starship. Věnuje se mu první reportáž těchto Vesmírných výzev. Dále nás čeká jedno evropské želízko v ohni a sice sonda JUICE, která se vydala směrem k Jupiteru. Pak se podíváme na bohužel neúspěšné přistání lunárního landeru HAKUTO-R. Následovat bude představení posádky mise Artemis II. Na ISS se uskutečnily dvě vesmírné procházky, jedna ruská a jedna americko-arabská. Další reportáže ukáží starty misí Tranche 0 L1, Intelsat 40e, O3b mPOWER, Transporter 7 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

V den vydání tohoto článku uběhlo od prvního startu Super Heavy Starship, což je mimochodem nejsilnější, nejtěžší a největší raketa v historii lidstva, jedenáct dní a během této doby se objevila hromada spekulací a nepotvrzených informací týkajících se letu, a tak online schůzka Elona Muska s předplatiteli, na které oficiálně informoval o průběhu letu, problémech, stavu rampy atd. přišlo právě včas. Celá schůzka proběhla na platformě Twitter, kde se mohli připojit pouze předplatitelé. Mohli také pokládat dotazy, což je v současné chvíli vedlejší. Podstatné je, že máme spoustu nových potvrzených informací, a tak se na ně pojďme podívat.

Po několika odkladech bychom se mohli v noci na pondělí dočkat již šestého startu rakety Falcon Heavy, která by měla na geostacionární dráhu dopravit tři družice – primární náklad představuje komunikační družice Viasat 3 Americas. Bohužel je však náklad mířící na geostacionární dráhu natolik těžký, že raketa bude muset využít veškerý obsah svých nádrží k jeho urychlení. To znamená, že se SpaceX vůbec poprvé u Falconu Heavy nepokusí o záchranu ani jednoho stupně. Pokud Vám tedy nevadí start v hluboké noci, rádi vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Tento týden mnozí ještě prožívali dozvuky letu první sestavy Super Heavy Starship, ale i tento týden byl napěchovaný významnými milníky. Kosmotýdeník vám opět shrne ty nejzajímavější kosmonautické události. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme na Měsíc, kde na palubě korejské sondy Danuri pořizuje snímky šikovná kamera ShadowCam, aby připravila data pro přistání posádky mise Artemis III. V dalších tématech se podíváme na neúspěch mise HAKUTO-R či první EVA astronauta ze Spojených arabských emirátů. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V průběhu 70. let 20. století byl projekt Velkého kosmického dalekohledu LST několikrát revidován. Vzhledem k postupnému bobtnání nákladů na jeho vývoj bylo rozhodnuto o zmenšení průměru jeho primárního zrcadla a vyškrtnuty byly i náročné servisní mise, při kterých by se dalekohled vracel na Zemi. Změn však bylo mnohem více – přibylo systémů, které je možné opravovat na oběžné dráze, a změnil se i počet vědeckých přístrojů. Projekt LST se tak stále více přibližoval designu, který známe u Hubbleova teleskopu.

Minule jsme dopodrobna rozebrali základní informace kolem černých děr. Řekli jsme si něco o jejich vzniku, budoucnosti, fyzikálních vlastnostech, možnostech studia i historii výzkumu. Z této kategorie fascinujících objektů se ovšem jedna přece jen trochu vymyká. Jsou to tzv. supermasivní černé díry, objekty o hmotnostech milionkrát či dokonce miliardkrát vyšší než má Slunce. Tyto černé díry najdeme uprostřed všech slušných galaxií, ta naše nepatří mezi výjimky. Také na ni se dnes podíváme, nejprve si ale stručně zopakujme, jaké druhy černých děr vlastně rozlišujeme.

Noc na sobotu by mohla být pro fanoušky kosmonautiky mimořádně plodná – vždyť už dnes ve 23:12 má z floridské rampy SLC-40 startovat Falcon 9 s dvojicí komunikačních družic O3b mPOWER a na zítřek v 1:29 je naplánován start Falconu Heavy, jehož hlavní náklad tvoří komunikační družice Viasat-3 Americas. Jenže čáru přes hezky nalajnovaný plán může udělat počasí, které mimochodem způsobilo odklad startu Falconu Heavy a ani nejnovější předpověď nevypadá dobře. Meteorologové očekávají pouze dvacetiprocentní pravděpodobnost vhodných podmínek pro první start a jen o deset procent vyšší pravděpodobnost u startu druhého. My však budeme připraveni oba starty odvysílat s českým komentářem.

Díky chytrému inovativnímu plánu budou moci vědecké přístroje Voyageru 2 zůstat zapnuté o pár let déle, než se dříve očekávalo. Vědci se tak dočkají ještě více cenných měření z mezihvězdného prostředí. Voyager 2 je už skutečným dědečkem – do kosmického prostoru byla tato sonda vypuštěna v roce 1977 a za tu dobu se dostala do vzdálenosti přibližně 20 miliard kilometrů. Momentálně se tedy pohybuje v mezihvězdném prostředí, které studuje pomocí pěti vědeckých přístrojů. Aby tyto přístroje mohly fungovat i nadále navzdory slábnoucímu zdroji elektrické energie, začala stárnoucí sonda využívat maličký zásobník energie ze záložního balíčku, který je součástí palubních bezpečnostních systémů. Tato změna umožní oddálit vypínání vědeckých přístrojů až k rou 2026, přičemž původně se tento krok zvažoval už na letošní rok.

Primární nosná konstrukce, kterou můžeme přirovnat ke kostře teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope se přesunula do čisté místnosti Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu. Na této základní nosné konstrukci nyní postupně vyroste platforma, která bude sloužit jako podpůrný prvek celé kosmické observatoře. Po svém startu v květnu 2027 má Nancy Grace Roman Space Telescope odhalit kromě jiného tajemství temné energie a temné hmoty, ale kromě toho bude pátrat také po exoplanetách, které se pokusí i snímkovat. Jeho využití v infračervené astrofyzice však bude mnohem širší.