Náš vesmír je nejen podivnější, než jsme si mysleli, ale dokonce ještě výrazně zvláštnější, než jsme se kdy vůbec odvážili představit. Nalezneme v něm celou řadu velmi bizarních objektů, jako jsou kvasary, rádiové galaxie nebo černé díry. V mnoha ohledech nejvíce podivuhodná tělesa, která navíc můžeme najít i poměrně blízko od nás, jsou neutronové hvězdy. O nich jsme se už blíže bavili v jednom z minulých článků. Dnes se však zaměříme na jeden konkrétní nedávný objev.

Dlouho očekávaný první start Super heavy Starship se podle očekávání na první pokus neuskutečnil. Kvůli zamrzlému tlakovému ventilu na Superheavy a lodi, která vplula do zakázané oblasti, byl start zhruba v čase T – devět minut odpískán. SpaceX ale pondělní pokus o start posloužil jako WDR test a odpočet pravděpodobně pokračoval až do času T-10 sekund, jelikož byl aktivován systém FireX. Podle odhadů se během dnešního pokusu o start odpařilo přibližně 140 cisteren pohonných látek a 150 cisteren kapalného dusíku. Kvůli potřebě doplnění tak obrovského množství dusíku, metanu a kyslíku nebylo reálné, aby se start opakoval v úterý. Konkrétně Musk na Twitteru napsal, že se toho během prvního pokusu hodně naučili a pokusí se start opakovat během pár dní. Pro více informací o startu si můžete přečíst tento článek.

Vypuštění japonské rentgenové kosmické observatoře XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission, na náhledovém obrázku) i bezpilotního lunárního landeru SLIM (Small Lander for Investigating Moon) mělo proběhnout letos na jaře pomocí nosné rakety H-2A startující z kosmodromu Tanegašima. Japonská kosmická agentura JAXA však 31. března oznámila, že se jejich společný start posune nejdříve na srpen. Harmonogram startu japonské mise, která má za úkol studovat měsíce Marsu a dopravit vzorky z něj na Zemi, je nyní ve značné nejistotě, jelikož inženýři vyšetřují selhání prvního exempláře japonské nosné rakety H3, ke kterému došlo minulý měsíc.

Na konci února letošního roku vynesla raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu 21 družic Starlink v2 mini. V průběhu března mělo jejich vypouštění pokračovat, ale jelikož se u první porce objevily technické problémy, bylo vypuštění nových družic z vylepšené řady dočasně pozastaveno. Nyní však již na floridské rampě SLC-40 stojí raketa Falcon 9 s další várkou družic Starlink v2-mini, která by měla odstartovat ve středu ve 14:28 našeho času. První stupeň poletí poosmé a pokusí se přistát na mořské plošině ASOG.

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají závěrečné přípravy dvojice kosmonautů na první ze série tří výstupů do volného kosmického prostoru. Velitel 69. dlouhodobé expedice, Sergej Prokopjev a jeho kolega Dmitrij Petelin by měli svůj druhý společný výstup do volného kosmického prostoru zahájit ve středu ve 3:30 SELČ. Dvojice se během pondělka věnovala revizi úkolů, které jsou potřebné k přesunu radiátoru z modulu Rassvet na modul Nauka, ke kterému dojde v rámci výstupu o délce 6 hodin a 40 minut. Petelin a Prokopjev se také zaměřili na přípravu potřebného nářadí i skafandrů Orlan. Kromě toho pracovali i na přípravě samotné přechodové komory na modulu Poisk, přes kterou stanici opustí.

Nad kosmodromem svítilo na téměř bezmračném modrém nebi zářivé slunce a jeho paprsky osvětlovaly raketu, od níž se jako jemný závoj vlnily obláčky odpařujícího se kyslíku. Téměř idylický pohled však skrýval obrovskou nervozitu. O pár desítek metrů dál, v bunkru řízení startu, mezitím přítomní nervózně hleděli na ručičky hodin, které se až mučivě pomalu sunuly k deváté hodině moskevského času. Hned vedle hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova stál Pavel Popovič, jeden z předvojové šestice kosmonautů, na něhož připadla úloha udržovat spojení během prvních fází letu. Před dvěma hodinami mu Koroljov ukázal červený telefon v rohu a řekl mu: „Pavle Romanoviči, stůjte u toho telefonu a nepouštějte mě k němu i kdybych na vás křičel. Dobře?“ Telefon byl používán pro závažné okolnosti, stačilo vzít jeho sluchátko, vyslovit jediné slovo – a celý proces předstartovních příprav by se zastavil. Když se pak objevil jakýsi menší problém, který mohl znamenat ohrožení startu, Koroljov se otočil a zamířil k onomu přístroji. Popovič mu zastoupil cestu a pravil: „Vy sám jste mi přikázal, abych vás k tomu telefonu nepouštěl…“ Koroljov začal rudnout a všichni kolem očekávali jeho typický výbuch hněvu. Náhle se z amplionu

23. března letošního roku se projekt EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer) úspěšně přehoupnul přes důležitý milník – prošel přes kritické zhodnocení návrhu CDR a stále si tak udržuje harmonogram pro start v příštím roce. Tato mise má poskytnout doposud nespatřené pohledy na elektrické proudy, které spojují naši planetu s okolním prostředím. „Nemůžeme se dočkat toho, co se díky EZIE dozvíme,“ říká Peg Luce, výkonná ředitelka heliofyzikálního oddělení NASA a dodává: „Tato mise prohloubí naše znalosti o vztazích Země a Slunce a také pomůže lépe porozumět elektrickým proudům, které spojují krásné polární záře se zemskou magnetosférou. Tyto znalosti jsou kriticky důležité, protože stejný jev kosmického počasí, který způsobuje krásné polární záře může způsobovat rušení rádiových a komunikačních signálů, či rozvodných soustav, ale může poškodit i družice na oběžné dráze.“

Když se podívám pod sebe, sotva vidím dopravní letadla na jejich trasách, jak tvoří kondenzační stopy. Létáme dvakrát výš než dopravní letadla a občas vidím pobřeží Californie od San Franciska po Los Angeles nebo pohoří Sierra Nevada. Je to jako dívat se do otevřené mapy, což je fajn. To jsou slova pilota ER-2, Grega ,,Coach“ Nelsona. Co by se dalo říct o slavné U-2 Dragon lady a jejímu bratrancovi ER-2 dále, dle samotných pilotů? Snad jen vtipná definice tohoto stroje: Je to prostě kluzák s velkým motorem nacpaným do zadku.

Poslední týden byl na základně Boca Chica hektický. Zaměstnanci usilovně připravují Superheavy, Starship i startovní rampu na zítřejší, tedy pondělní, pokus o start. Všechny administrativní záležitosti, včetně startovní licence od FAA a všech možných uzavírek jsou vyřešeny a krom techniky startu nic nebrání. Superheavy Starship je největší, nejsilnější a troufnu si říci, že i nejvíce futuristickou raketou všech dob. Na výšku měří neuvěřitelných sto devatenáct metrů s průměrem devět metrů. Raketu Superheavy pohání třiatřicet raketových motorů Raptor 2, přičemž každý poskytuje tah přibližně dvě stě čtyřicet tun. Celkový tah Superheavy díky tomu dosahuje téměř osmi tisíc tun. Je už tak nyní jasné, že při startu Superheavy Starship předvede neskutečné divadlo, které si rozhodně nesmíte nechat ujít.

Máme za sebou kosmonautikou doslova a do písmene napěchovaný týden, v rámci nějž jsme viděli jeden velmi očekávaný start (JUICE) a dočkali se jednoho úředního povolení, které umožní lety systému Super Heavy Starship. Kosmotýdeník vám však tradičně shrne i další zajímavé události, které uplynulých sedm dní přineslo. V hlavním tématu se například podíváme na neuvěřitelný již 50. let vrtulníčku Ingenuity atmosférou Marsu! Krom toho se můžete těšit na snímek ze sondy JUICE, nebo přípravy na start dalšího Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Legendární Hubbleův kosmický teleskop má své kořeny v návrhu telekopu LST (Large Space Telescope), jehož základy byly položeny komplexní studií z roku 1972. V ní byly velmi podrobně popsány například jednotlivé moduly tvořící teleskop, ale experti rozpracovali také různé možnosti servisovatelnosti tohoto velkého kosmického teleskopu – ať už by opravy a modernizace probíhaly na oběžné dráze, nebo na Zemi.

Po vydání pokynu k separaci, který vyšel od pracovníků řídícího střediska firmy SpaceX v kalifornském Hawthorne se nákladní kosmická loď Dragon 2 dnes v 17:05 SELČ odpojila od adaptéru IDA na přechodovém tunelu PMA, který je připojen k přednímu uzlu modulu Harmony. V době odpojení stanice prolétávala nad Indickým oceánem. Nyní na kosmickou loď čeká zakončení její mise – opustí oběžnou dráhu a po vstupu do atmosféry její návratová kabina přistane na padáku u pobřeží Floridy nedaleko města Tampa, k čemuž by mělo dojít dnes okolo 22:58 našeho času. Připomeňme, že tato loď dorazila k Mezinárodní kosmické stanici 16. března a v rámci mise CRS-27 sem dopravila 2852 kilogramů nákladu, který tvořily pomůcky pro výzkum, ale i zásoby pro posádku, či hardware k údržbě stanice.

V minulém dílu našeho seriálu o vesmírném dalekohledu Jamese Webba jsme věnovali poměrně velkou pozornost vzdálenějšímu vesmíru. Nejinak tomu bude i dnes, neboť hlavním obsahem nového pokračování bude především povídání o galaxiích a kupách galaxií. Nicméně dostane se i na kulovou hvězdokupu a především dvě extrasolární planety. Právě výzkum exoplanet byl totiž v minulém období onou pověstnou třešničkou na dortu, která ještě vyšperkovala další, samy o sobě velmi zajímavé výsledky.

Čtvrteční pokus o start mise Transporter-7 byl provázen špatným počasím. Odpočet tak dospěl až do okamžiku zhruba 45 sekund před startem, kdy má letový ředitel dát souhlas ke startu. Namísto toho se však v přenosu ozvalo pouze nemilé, leč očekávané hlášení „Hold, Hold, Hold“. Podmínky pro start tedy nebyly naplněny a vypuštění 51 družic se tak odkládá o dalších 24 hodin. Ani u tohoto startu nebude chybět náš komentovaný přenos, k jehož sledování Vás tímto článkem zveme. Těšit se můžeme například i na návrat prvního stupně na pevninu.