Ještě než experti z NASA vypraví vstříc Saturnově měsíci Titanu revoluční vrtulemi vybavenou sondu Dragonfly, musí projít celou řadou nezávislých zhodnocení, která prověří, že je celý projekt nastaven správně. Tým odborníků v čele se zástupci Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) z marylandského Laurelu nedávno překonal významný milník – prošel totiž všemi nástrahami technických požadavků a standardů v rámci několik týdnů dlouhého procesu předběžného zhodnocení návrhu PDR (Preliminary Design Review), který byl úspěšně zakončen 3. března. „Jsem velice hrdý na celý tým Dragonfly,“ říká Bobby Braun, šéf sektoru kosmického průzkumu v APL a dodává: „Ať už šlo o zástupce NASA, Goddardova střediska, Lockheed Martinu a všech našich průmyslových partnerů – všichni se skutečně spojili, aby vytvořili důvěryhodný technický základ. Jasně jsme prezentovali promyšlenost každého rozhodnutí a vytvořili pevný základ, na kterém může tým stavět.“

Další týden plný kosmonautiky za námi a před vámi je připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. Dnes se v hlavním tématu podíváme na příčiny selhání rakety New Sehaprd. O této nehodě vyšla zpráva uzavírající vyšetřování a navrhující konkrétní kroky k tomu, aby se nehoda neopakovala. Připomeneme si samozřejmě také první start rakety Terran-1, přípravy na start mise Artemis II, anebo na aktuální stav výroby roveru VIPER. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vědci, kteří již mohli vycházet z technického pokroku na poli kosmické techniky, začali tyto nově nabyté poznatky integrovat do nových smělých plánů. Došlo samozřejmě i na velké kosmické teleskopy, u kterých se počítalo s návštěvami astronautů za účelem oprav či modernizace. Ve hře byla také možnost připojování teleskopu ke kosmické stanice MORL, na které by se astronauti postarali o servis kosmické observatoře. Nakonec se však tyto projekty nerealizovaly. Přesto sehrály důležitou roli na cestě vstříc Hubbleovu kosmickému teleskopu.

Na start dalších družic Starlink 2. generace mini si budeme muset počkat o něco déle, než se čekalo, jelikož pozemní týmy pracují na řešení blíže neupřesněných problémů, které se týkají první várky těchto družic, vypuštěné na konci února. Po včerejším startu Falconu 9 s 56 družicemi Starlink bude i další mise věnovaná tomuto projektu (chystaná na 29. března odpoledne) ve znamení stávajících družic 1,5. generace. V termínech těchto misí však původně měly na oběžnou dráhu letět další várky vylepšených Starlinků, které jsou vybaveny vylepšenými anténami a dosahují čtyřnásobné komunikační kapacity oproti zmíněné 1,5. generaci.

Technici na Michoud Assembly Facility v New Orleans dosáhli důležitého milníku na cestě k první pilotované výpravě programu Artemis, misi Artemis II. Úspěšně totiž do jednoho celku integrovali všech pět hlavních dílů, které tvoří centrální stupeň rakety SLS. Právě tento stupeň bude součástí mise, která vynese loď Orion se čtyřčlennou posádkou. Loď se vydá k Měsíci a poté se i s posádkou vrátí zpět na naši planetu. Posledním dílem, který zbývalo připojit ke zbytku, byla motorová sekce, k jejímuž připojení došlo 17. března. Právě na centrálním stupni však ještě nekončí. Na techniky momentálně čeká instalace čtyř raketových motorů RS-25 do motorové sekce.

Jednou z důležitých oblastí biomedicínského výzkumu ve vesmíru je problematika reprodukce člověka, ale i jiných živočichů ve vesmíru. Na toto téma již byla realizována celá řada výzkumů. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější výsledky. Reprodukce člověka ve vesmíru by mohla být problematická z několika důvodů. Důležitou podmínkou reprodukce člověka (a obecně savců) je dobrá kvalita spermií a vajíček. Výzkumy však ukazují, že to může být první z problémů. Problém je totiž záření a také mikrogravitace. Výzkumy ukazují, že vysoká expozice kosmickému záření a mikrogravitaci ve vesmíru může mít negativní vliv na kvalitu spermií a vajíček. To by mohlo vést k problémům s plodností u mužů i žen, což by ztížilo reprodukci. Toto konstatování je opřeno o studie, jako je například výzkumný projekt Cosmic Radiation and Human Reproduction (CRHR), který byl realizován v roce 2014 a měl za cíl zhodnotit vliv kosmického záření na zdraví spermií u mužů. Výsledky ukázaly, že kosmické záření skutečně může mít negativní vliv na kvalitu spermií.

Firma SpaceX nehodlá slevit z tempa startů, které v poslední době nasadila. Nemáme za sebou ještě ani první čtvrtletí a Falcony čeká letošní 20. start. V rámci mise Starlink 5-5 poletí na oběžnou dráhu se sklonem 43° celkem 56 družic Starlink, které se následně pomocí vlastního pohonu přesunou na finální pracovní dráhu ve výšce 530 km. Ani v případě tohoto startu, který je plánován na pátek 24. března v 16:33, nepřijdeme o přistání prvního stupně – ten poletí na svou desátou misi a pokusí se dosednout na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas.

Společnost Virgin Orbit minulý týden oznámila, že pozastavuje provoz po trvalých finančních ztrátách a propouští většinu z přibližně 750 zaměstnanců, protože úředníci hledají všechny finanční prostředky, aby udrželi malého poskytovatele startů nad vodou. Společnost se sídlem v Long Beach v Kalifornii potvrdila pozastavení provozu, o kterém jako první informovala CNBC ve svém prohlášení z 15. března. Společnost Virgin Orbit údajně propustila většinu svých zaměstnanců, což zastavilo práci v továrně společnosti v Long Beach, kde inženýři vyráběli a testovali hardware raket pro budoucí mise.

Po opravdu dlouhé přestávce tu konečně máme další pokus o start rakety Terran 1. Její start byl již dvakrát odložen, a tak doufejme, že se start napotřetí podaří. Při posledním pokusu o start mělo startovní okno tři hodiny, a Relativity se během něj dvakrát pokusila o start ovšem neúspěšně. První pokus o start byl vzletu zatím nejblíže. Zažehlo se devět raketových motorů Aeon-1, ale start byl přerušen v čase T- 0,5 sekundy. Po tomto přerušení začala Relativity Space připravovat raketu na druhý pokus o start tentýž den. Při něm se ale odpočet zastavil v čase T- 45 sekund kvůli nižšímu tlaku v palivové nádrži druhého stupně. Zatímco všechny předchozí pokusy o start byly pro Středoevropany v příjemných večerních hodinách, tak tentokrát tomu tak opravdu nebude. Relativity Space start naplánovala na velmi nepříjemnou třetí hodinu ranní. Pokud tak máte chuť ponocovat, anebo třeba trpíte nespavostí, můžete sledovat náš česky komentovaný přenos.

V roce 2027 má k velkému měsíci planety Saturn, Titanu, vyrazit sonda Dragonfly. Až v polovině 30. let dorazí ke svému cíli, zahájí objevitelskou cestu, která by mohla přinést nové informace o vývoji života v celém vesmíru. Na své palubě totiž ponese kromě jiného i přístroj DraMS (Dragonfly Mass Spectrometer), který bude mít za úkol prozradit vědcům informace o chemických procesech, které na Titanu probíhají. Možná by si mohl posvítit na některé chemické reakce, které kdysi dávno probíhaly na Zemi a ve výsledku vedly ke vzniku života. Těmto procesům se obecně říká probiotické.

Elitní šestice prvního sovětského oddílu kosmonautů se na začátku léta dostala do kolotoče intenzivního výcviku, který byl prokládán lékařskými testy a prověrkami. Gagarin, Něljubov, Bykovskij, Titov, Popovič a Nikolajev byli zasvěcováni do tajemství konstrukce lodi 3KA a pod vedením instruktora Marka Gallaje se seznamovali se situacemi, které je mohly během letu potkat. Kosmonauti byli skutečně v jednom kole a jejich manželky si jich příliš neužily. Součástí výcviku byly i simulace na trenažéru kabiny Vostok, který byl instalován ve druhém patře LII (Leteckého výzkumného institutu M. M. Gromova). Jak již bylo řečeno v jednom z předchozích dílů seriálu, trenažér byl instalován poté, co bylo pro jeho umístění v laboratoři číslo 47 LII nutné vybourat otvor ve vnější zdi. Trenažér to byl z dnešního pohledu poměrně rudimentární, nicméně již tehdy nechyběla projekce hvězdného nebe a zjednodušeného obrazu Země v iluminátorech. Vybavení kabiny se téměř nelišilo od skutečných lodí 3KA a kosmonauti tak mohli prožívat na tu dobu poměrně věrnou iluzi skutečného letu. Nácviky probíhaly v jistém smyslu skupinově, šestice vždy byla v laboratoři společně, přičemž jeden z kosmonautů prováděl simulaci a ostatní sledovali jeho počínání. V průběhu simulací kosmonauti také

Agentura NASA jménem Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) pověřila firmu L3Harris Technologies Inc., aby vyvinula vědecký přístroj pro chystaný družicový program NOAA Geostationary Extended Observations (GeoXO). Hodnota této zakázky na náklady plus honorář činí přibližně 765,5 milionu dolarů. Její součástí je vytvoření dvou letových exemplářů včetně opce na dodatečné jednotky. Předpokládaná doba plnění této smlouvy zahrnuje podporu 10 let provozu na oběžné dráze a dalších 5 let pobytu na oběžné dráze (celkem 15 let) pro každý letový kus. Vývoj nebude probíhat jen ve firmě L3Harris, ale i na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu, nebo na floridském Kennedyho středisku.