Americká kosmická agentura NASA je známá svými aktivitami v rámci průzkumu a osídlení vesmírného prostoru, ale pro mnohé už je méně známá i její letecká součást, která neslouží pouze k výcviku a udržování návyků u astronautů. Letecký oddíl a letecká technika pod hlavičkou NASA je ve velké míře využíván k výzkumu a vědeckým pozorováním. V tomto článku se budeme věnovat velmi zajímavému letounu, který pro NASA létá už opravdu dlouho.

Podle NASA krouží nad hlavami lidí kromě tisíců aktivních družic i bezpočet větších či menších úlomků kosmické tříště. Podle webu NASA je sledováno okolo 30 000 objektů, kterým průměrně trvá 25 let, než na dráze klesnou tak nízko, aby shořely v atmosféře. S tím, jak se snižují náklady na stavbu družic, která je dostupnější než kdy dříve, mělo by se pracovat i na zkrácení doby, kterou družice po dokončení služby stráví na oběžné dráze, aby byl kosmický průzkum i v budoucnu udržitelný. Jak by to mohlo fungovat, naznačuje projekt studentů z Brown University a National Research Council of Italy pro výzkumné a vzdělávací účely, kteří svým projektem ukázali cestu ke snížení nákladů i zkrácení doby pobytu družice na oběžné dráze.

Sedm dní uteklo jako voda a proto je ideální čas na další pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které za poslední týden přinesla kosmonautika. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na to, jak je těžké zjišťovat hladinu paliva u více než dvacet let staré sondy na oběžné dráze Marsu, když nemá palivoměr. V dalších tématech se můžete těšit na rekapitulaci čínských kosmických startů, anebo nové skafandry od NASA a firmy Axiom Space. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Po prvních teoretických studiích věnovaných astronomickým observatořím v kosmickém prostoru, kterým jsme se věnovali v minulém díle, se nyní dostáváme k realizaci prvních vlaštovek. NASA plánovala i větší kosmické observatoře, ale nejprve si chtěla všechny základní principy vyzkoušet na menších observatořích z programu OAO (pro více informací doporučujeme díl Vesmírné techniky ze 31. prosince 2021). Společně s jejich přípravou probíhal vývoj i dalších nezbytných součástí kosmických observatoří a zajištění jejich misí.

Na povrchu Venuše byl vůbec poprvé pozorován přímý geologický důkaz nedávné vulkanické činnosti. Vědci tento objev učinili poté, co se pustili do archivních radarových snímků Venuše, které byly pořízeny před více než 30 lety americkou sondou Magellan. Na snímcích pořízených v devadesátých letech minulého století se podařilo objevit změny tvaru a výrazné zvětšení vulkanického průduchu za dobu kratší než jeden rok. Vědci studují aktivní vulkány, aby porozuměli tomu, jak může nitro planety ovlivňovat její kůru, pohánět její změny a také ovlivňovat obyvatelnost. Jedna z nových amerických misí se právě na tohle zaměří. Pod vedením kalifornské JPL vzniká projekt VERITAS (Venus Emissivity, Radio science, InSAR, Topography, And Spectroscopy), který má startovat během zhruba deseti let. Orbiter bude studovat Venuši z oběžné dráhy od povrchu až po jádro, aby mohli vědci pochopit, proč se kamenná planeta zhruba o velikosti Země vydala úplně jinou cestou a stal se z ní svět pokrytý vulkanickými pláněmi a deformovaným terénem, který pokrývá hustá, horká a toxická atmosféra.

Dnes v noci nás čekají hned dva starty Falconu 9. Při tom prvním bude na oběžnou dráhu dopraveno dvaapadesát kusů družic Starlink v1.5 a při druhém dvě telekomunikační družice, konkrétně SES-18 a SES-19. První zmíněná bude umístěna na 103,05° západní délky a druhá na 134,9° západní délky a dohromady budou zajišťovat televizní vysílání pro více než 120 milionů domácností. Na misi s družicemi SES-18 a 19 odstartuje Falcon 9 z floridské rampy SLC-40, zatímco na misi s družicemi Starlink z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. V obou případech se první stupeň pokusí o přistání na mořské plošině. V případě Falconu startujícího z Kalifornie to bude plošina OCISLY a v případě Falconu startujícího z Floridy to bude plošina JRTI.

Svůj první start kosmické lodi jsem fotografoval před víc jak 12 lety. Šlo o poslední start raketoplánu Discovery (mise STS-133) a byl to pro mě jeden z nejsilnějších životních zážitků. Od té doby mám za sebou celou řadu úspěšných i neúspěšných pokusů o fotografování startů jak z Cape Canaveral, tak i Vandenberg Space Force Base. Při poslední cestě do USA jsem si splnil další z fotografických snů a měl možnost fotit noční start Falconu 9 z Launch Complex 39A.

Ve Spojených státech začala stavba prvního amerického robotického lunárního roveru. „Jsem nadšen a velice hrdý na čas a úsilí našeho týmu, který nás sem dostal,“ říká David Petri, vedoucí integrace a testů roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Jeho tým nedávno začal na Johnsonově středisku v Houstonu sestavovat tento půltunový rover. Inženýři nejprve připevnili spodní desku tvořící podvozek vozítka a také spodní části rámu, které budou podpírat celý rover VIPER – od spodní části kol až po špičku světlometů. Tato konstrukce nyní leží na soustavě podpěr na pokročilém zvedacím stole v čisté místnosti.

V rámci programu Artemis, který připravuje agentura NASA, se mají lidé vrátit na Měsíc a vůbec poprvé navíc zamíří do oblasti jižního pólu Měsíce. Astronauti, kteří v rámci mise Artemis III vykročí na měsíční povrch, budou mít oblečené skafandry od firmy Axiom Space. Tu vybrala agentura NASA, aby vyvinula moderní kosmické obleky i související technologie. 15. března mohl být v Houstonu představen první prototyp tohoto skafandru. Společnost Axiom Space společně s NASA proto v rámci této události uspořádala akci, na které se studenti a média mohli ptát na otázky a prohlédnout si skafandr zblízka. šlo totiž o významný krok k cíli, který si agentura vytýčila – vybudovat na Měsíci robustní ekonomiku prostřednictvím spolupráce s komerčními poskytovateli služeb.

Dnes v noci úspěšně odstartoval Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon 2, která míří na Mezinárodní vesmírnou stanici. Její úkol je dopravit na ISS jak zásoby pro posádku, tak i vědecké experimenty, z nichž čtyři budou studentské, tedy navrženy studenty. Na palubě je také sedm CubeSatů. Tři od NASA a čtyři od Kanadské vesmírné agentury. Celková hmotnost nákladu, kterou Dragon 2 na ISS dopraví je 2 852 kilogramů. Dragon 2 se připojí na dokovací port modulu Harmony zhruba kolem zítřejší jedné hodiny odpolední a stejně jako při startu budete moci i tentokrát sledovat náš přímý přenos.

V minulém dílu jsme za náhledovou fotografii vybrali neletovou maketu obytného a logistického modulu HALO, v níž budou astronauti v Johnsonově vesmírném středisku trénovat v rámci příprav na pobyt a práci v budoucí kosmické stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. Na dnešní náhledové fotografii je letový exemplář modulu HALO v Turíně, na který se přijela podívat Anthea Comellini ze záložního týmu nových astronautů ESA. Na fotografii je sekce se dvěma bočními dokovacími uzly svařována s konstrukční podsestavou C1. Součástí podsestavy C1 je dokovací uzel umístěný v ose modulu. Další dvě podsestavy budou přivařeny z druhé strany sekce s bočními uzly.

Ještě před pár hodinami slibovali meteorologové jen padesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek pro start Falconu 9 na misi CRS-27. Nová předpověď je však již mnohem optimističtější a počítá s osmdesátiprocentní pravděpodobností dobrého počasí. Falcon 9 s posedmé použitým prvním stupněm má na oběžnou dráhu dopravit nákladní loď Dragon 2, jejíž kabina bude použita potřetí. Tato loď dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby a zůstane zde připojena zhruba po dobu jednoho měsíce. Start je momentálně plánován na 15. března v 1:30 našeho času a my Vám jej zprostředkujeme formou živě a česky komentovaného přenosu.

Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina je dnes respektovanou organizací, jednou z mála svého druhu na světě. Od počátku šedesátých let minulého století se specializuje, jak název napovídá, na všestrannou přípravu kosmonautů na jejich neobvyklou práci. Středisko bylo založeno, ještě coby anonymní vojenský útvar 26266, vládním nařízením ze dne 11. ledna 1960. Velitelem nově zřízené organizace se stal vojenský lékař Jevgenij Karpov, který měl zprvu k ruce 250-členný ansámbl. V té době ještě vlastně nikdo nevěděl, jakým způsobem by měl výcvik probíhat a vše se tvořilo za provozu. Ke cti zúčastněných nutno podotknout, že koncepce, kterou Karpov a spol. zavedli, se osvědčila a kosmonauti byli na své první pionýrské mise připraveni velmi dobře. Dvacítka mladých mužů byla podrobena všestranné přípravě, která zahrnovala teoretické i praktické předměty a také speciální testy na nejrůznějších „mučících nástrojích“…

Dnes v 0:13 našeho času odstartovala z rampy 200/39 na kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M. Jejím nákladem byla družice, která se označuje buďto Luč-5X nebo Olimp-K-2. Družicová série Olimp-K sdružuje geostacionární družice postavené za účelem armádních a zpravodajských činností. Tyto družice provozuje ruské ministerstvo obrany společně s ruskou zpravodajskou agenturou FSB. Ačkoliv účel těchto družic nebyl oficiálně upřesněn, obecně se předpokládá, že slouží dvojím způsobem. Prvním je provádění signálového zpravodajství (SIGINT) a druhým je zajištění zabezpečených komunikačních linek pro vládní použití.