Když se v neděli 26. února v bezpilotním režimu připojila k ISS kosmická loď Sojuz MS-23, zdálo se, že příběh úniku chladící kapaliny z lodí Sojuz MS-22 a Progres MS-21 šťastně končí. Průběžně zveřejňované oficiální komentáře mluvily o srážce s mikrometeoridem nebo kosmickou tříští jako o příčině nehody, Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin a Francisco Rubio získali bezpečnou loď pro návrat na Zem. To samozřejmě neznamená vyřešení všech dopadů, které tato havárie na provoz ISS má. Ty pominou až s návratem rotace posádek Sojuzů ke standardní půlroční frekvenci v září letošního roku. Bezprostřední ohrožení se však zdálo zažehnáno. S faktem, že vzduchoprázdno není tak úplně prázdné, umí kosmonautika žít.

Hubbleův kosmický dalekohled je dnes právem považován za jednu z ikon kosmonautiky. Jeho snímky zná i široká veřejnost a vědcům pomohl rozluštit nejedeno kosmické tajemství. Než se však tento teleskop vůbec zrodil, bylo potřeba několika desetiletí teoretických úvah, které se zabývaly přínosy astronomických observatoří umístěných v kosmickém prostoru. Mnoho z těchto studií bylo publikováno desítky let předtím, než vůbec kosmická éra lidstva začala. Bez těchto teoretických základů by však nikdy legendární HST nevznikl.

Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat návratu posádky Crew-5 z Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se zaměříme na první plnění paliva do rakety Vulcan, novinky z čínské kosmonautiky, či si zopakujeme pěkné záběry z posledního startu Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Po neúspěšném středečním pokusu o start rakety Terran-1 firmy Relativity Space dnes přichází na řadu druhý pokus. Ve středu byl problém s teplotou pohonných látek ve druhém stupni a kvůli tomu byl start odložen. Terran-1 je velmi zajímavá raketa, a to z mnoha důvodů. Asi tím nejzajímavějším je, že 85% rakety je vytištěno na 3D tiskárně. Další zajímavostí je, že jako pohonnou směs Terran-1 využívá kapalný metan a kapalný kyslík. Motory Aeon-1, které Terran-1 využívá, jsou motory s otevřeným pracovním cyklem. Na prvním stupni jich najdeme devět a každý z nich produkuje tah o síle 100 kN. Stejně jako ve středu je i tentokrát startovní okno otevřené od 19:00 do 22:00 našeho času.

Nedávný článek jsme věnovali neutronovým hvězdám, především pak takzvaným pulsarům, které jsou samy o sobě velmi zajímavé, jelikož nabízí i několik možností praktického využití. Dnes se podíváme na možná ještě zajímavější objekty, kterými jsou magnetary. Jak už asi tušíte z názvu, jedná se o objekty s velmi silným magnetickým polem. Také magnetary jsou z pohledu fyziky mimořádně pozoruhodnými objekty. Nejprve si ale stručně zopakujme pár základních informací z minula.

Americký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment) by měl letos v prosinci vyrazit vstříc stanici ISS. Odsud, z výšky okolo 420 kilometrů, bude studovat atmosférické gravitační vlny, aby vědci lépe porozuměli tomu, jak se s jejich pomocí přenáší energie v horních vrstvách pozemské atmosféry a jak ovlivňují kosmické počasí. namísto výrazu atmosférické gravitační vlny se občas můžete setkat i s označením vztlakové vlny (buoyancy waves). Jedná se o běžný jev propojující oblasti nízkého a vysokého tlaku přenosem tepla a hybnosti vzhůru. Tyto vlny vznikají blízko zemského povrchu vlivem poruch – například když vzduch proudí přes hory, ale také vznikají při bouřkách a tropických cyklónech. Tyto odlišné zdroje vytváří atmosférické gravitační vlny s velmi odlišnými rychlostmi i rozsahem, které bylo až doposud velmi složité komplexně měřit z kosmického prostoru jedním přístrojem.

Firma SpaceX má dnes v plánu vypustit z floridské rampy SLC-40 další Falcon 9 tentokrát se čtyřiceti družicemi společnosti OneWeb. Ta je od roku 2021 vlastníkem druhé největší družicové konstelace. Každá družice má hmotnost 147 kilogramů a Falcon 9 jich při jednom startu vynese čtyřicet na polární oběžnou dráhu s počáteční výškou 600 kilometrů a sklonem 86,5° vůči rovníku. Díky nízké hmotnosti nákladu bude mít první stupeň dost paliva, aby se mohl pokusit o přistání na pevnině. Použit bude první stupeň s označením B1062, který poletí potřinácté.

Lesy v sobě vážou ohromné množství uhlíku a hrají proto důležitou roli při kompenzaci lidmi vytvořených emisí ze spalování fosilních paliv. Od roku 2015 mohou být tropické pralesy pravidelně pozorovány s bezkonkurenční frekvencí 6 – 12 dní, kterou nabízí evropské družice Sentinel 1 spadající do programu Copernicus. Ve dne i v noci bez ohledu na zakrytí povrchu oblačností, oparem, kouřem či aerosoly, neúnavně sbírají miliony gigabytů, ve kterých je možné nejméně ve dvoutýdenních intervalech sledovat odlesňování a úbytek lesní hmoty.

Společnost Relativity Space dnes čeká velký milník. Na sedmou hodinu večerní našeho času je naplánován start rakety Terran-1. Ta je velmi zajímavá například tím, že je z 85% vytisknutá na 3D tiskárně. Další zajímavostí je, že jako palivo využívá kapalný metan. Pokud se tedy start vydaří, bude Terran-1 první raketou poháněná kyslíkometanovým motorem, která dosáhla oběžné dráhy. Teď pár informací k raketě. Na výšku měří 35 metrů, při tomto prvním startu ale jen 33,5 metru, jelikož nenese žádný náklad, není potřeba aerodynamický kryt, a tak je Terran-1 vybaven pouze aerodynamickou špičkou. V průměru měří první i druhý stupeň shodně 2,3 metru a na oběžnou dráhu s výškou 185 kilometrů je schopen vynést až 1 250 kilogramů. První stupeň je poháněn devíti motory Aeon 1. Jde o motory s otevřeným pracovním cyklem a každý z nich produkuje tah až 100 kN. Jelikož se jedná o první misi, nebude chtít Relativity Space nic podcenit a je tak možné, že bude start odložen. Naštěstí má ale startovní okno tři hodiny.

Po zrušeném letu raketoplánu na misi STS-61-I s indickou účastí v roce 1986 Indická kosmická agentura neměla další zájem o rozvíjení pilotovaného programu. Na mezinárodní scéně dominovala ISS a plány na její vybudování. Indie, jak známo, se tohoto programu neúčastnila a to z pochopitelných důvodů. Pokud odhlédneme od politických záležitostí, tak z technického hlediska prostě Indové neměli co nabídnout. Chyběla silná nosná raketa a také peníze. V tomto ohledu bylo rozhodně co dohánět. Dostupné prostředky byly využity na rozvoj nosných raket a budování infrastruktury, včetně vlastního navigačního systému a komunikačních technologií. Postupně však uzrával čas pokukovat po vyšších metách. Nabízely se planetární mise a logicky také vlastní pilotovaný program. Chyběla ale zatím politická vůle. ISRO ovšem i z mála vytěžilo maximum možného a v zákulisí vyvíjelo technologie potřebné pro pilotovaný program. Dveře mu otevřela mise SRE-1.

Na našem webu rozhodně nebývá zvykem, že bychom informovali o různých crowdfundingových kampaních, ale dnes uděláme výjimku. Rádi bychom Vás totiž upozornili na projekt, v jehož rámci můžete přímo podpořit jedinečnou vzdělávací misi české vědkyně Lucie Ráčkové. Ta totiž byla vybrána k účasti na prestižní International Space University. Tato členka týmu paní profesorky Julie Dobrovolné, který se zabývá fyziologií člověka a kosmickým výzkumem, má ke své studijní výpravě přislíbenou finanční podporu od agentury ESA i od Masarykovy univerzity. V České republice však (narozdíl od jiných států) není žádný program, který by umožnil financovat podobné vzdělávací projekty. Lucie Ráčková se proto rozhodla zkusit oslovit veřejnost. A mimochodem tuto crowdfundingovou akci podporuje i Aleš Svoboda, český člen záložního oddílu astronautů agentury ESA, který s týmem paní profesorky Julie Dobrovolné spolupracuje.