Letošek je mimo jiné ve znamení finálních příprav roky odkládaných nosičů. V ESA vrcholí přípravy na Ariane 6. V Japonsku se chystá nástupce úspěšné hádvojky H-III a v Americe systém SuperHeavy Starship od SpaceX čeká na svou premiéru. My se ovšem zaměříme na Vulcan. Raketa, která nahradí slavný Atlas V se stane vlajkovou lodí společnosti ULA (United Launch Alliance) v příštích letech v oblasti vynášení nákladů do kosmického prostoru. Tato raketa je zajímavá například tím, že do střední kategorie (medium) nosičů přináší raketu s kapacitou těžkých raket značených jako Heavy. Na své rozměry má tedy Vulcan poměrně velkou nosnost a nahradí tak nejen Atlas V, ale i daleko silnější Delta IV Heavy. Další zajímavostí je plán na opětovně použití motorů na kapalný metan BE-4 na prvním stupni v dalších fází vývoje. Přípravy na první start vrcholí a my si je samozřejmě nemůže nechat ujít. Proto budeme v nepravidelných intervalech mapovat prostřednictvím fotografií cestu rakety Vulcan k jejímu prvnímu startu. Tak pojďme rovnou na to. Zdroj obrázků: https://live.staticflickr.com/65535/32822471127_d2e2c26b67_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52467777192_d00f00364b_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52439306716_e2956bcc4c_h.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52619872115_1500d49b15_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52624218682_83ff121963_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52641451424_f2a6912bc1_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52625047238_23559298bf_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52311755007_5abe146de2_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52624997800_9dc35a9878_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52641634815_fdc40cdf00_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52643364615_b8de79e0fc_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52642420827_5c85d9a3c9_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52643182179_c79e6210b8_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52649146236_30a05f98e1_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52649629173_39269499bf_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52649414044_5b5d927613_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52648650227_ec72df1cf6_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52649148641_7fc22ab342_b.jpg

Mise Starlink 2-6, při které mělo být vyneseno 49 komunikačních družic a také orbitální tahač ION SCV009 od firmy D-Orbit, se v posledních dnech několikrát odkládala. SpaceX nejprve kvůli provedení předstartovních příprav odvolala nedělní termín, pak zrušila i start v pondělí odpoledne a přesunula jej o čtyři hodiny na pondělní večer. Ani tehdy se však neletělo a start se posunul na úterní odpoledne. Postupné odklady způsobily, že článek, který informoval o našem komentovaném přenosu, postupně na hlavní stránce zajel níže, jelikož jej nové články postupně odsouvaly z nejvyšších pozic. Proto vydáváme článek nový a zveme Vás ke sledování našeho živě a česky komentovaného vysílání.

Typické tajnůstkářství, se kterým sovětská strana přistupovala ke svému kosmickému programu, bylo v ostrém kontrastu k americké otevřenosti. Přestože historie ukázala, že druhý zmíněný přístup je v dlouhodobém pohledu správný, zpočátku přinášelo urputné zatajování všeho a všech Sovětům jistou výhodu. Zvenčí se zdálo, že jejich technika je téměř bezchybná a zatímco americké stroje vybuchovaly a selhávaly v přímém přenosu, sovětské sdělovací prostředky přinášely výlučně povzbudivé zprávy o dalším úspěchu domácí techniky. Část tohoto tajnůstkářství lze přičíst faktu, že pro kosmický program byly využívány stroje vojenské povahy, nadto relativně nové, například nosič R-7. Totéž bylo možné říci i o lodích Vostok. Jak si možná vážený čtenář pamatuje, jejich vznik byl umožněn duálním využitím základní platformy – mimo letů s lidskou posádkou byly jiné varianty zamýšleny pro fotorozvědku. Z tohoto důvodu měli Sověti tendenci tajit dokonce i hrubou podobu lodi, o detailech konstrukce ani nemluvě. Pokud lety dopadaly tak, jak dopadnout měly, eventuálně pokud selhání vyústilo v dopad na území SSSR, vše bylo z tohoto hlediska v pořádku. Jenže co se stane, když návratová kabina přistane „na cizím dvorku“? Do nepovolaných rukou by tak mohly padnout nejen informace o systémech

Americko-evropský program Mars Sample Return (MSR) využije i 2,5 metru dlouhý evropský manipulátor, který se chopí trubiček s cennými vzorky marsovských hornin a přepraví je do rakety, která se s nimi vydá na historickou cestu. Pokročilé zařízení označované zkratkou STA (Sample Transfer Arm) bude v programu MSR hrát klíčovou úlohu. Toto robotické rameno má být autonomní, odolné a velmi spolehlivé. Počítá se u něj s velkým rozsahem pohybů při sedmi stupních volnosti. Pomáhat mu bude také dvojice kamer a bezpočet nejrůznějších senzorů. Na konci paže se bude nacházet úchopové zařízení schopné zachytit a manipulovat s trubičkami se vzorky při nejrůznějších vzájemných úhlech.

Zatímco realizace částečně znovupoužitelné rakety z Evropy je zatím v nedohlednu, tak v podstatě bez většího zpoždění se podařilo postavit moderní nákladní loď Canopée (Baldachýn) určenou nejen pro přepravu dílů pro rakety Ariane 6 na kosmodrom v Kourou. Z toho lze usoudit, že v lodním stavitelství „kosmonautické konstanty“ neplatí. Lépe řečeno stavby lodí lze realizovat bez větších odkladů, a není to vždy jen otázkou složitosti. No, nerad bych zacházel do zbytečných detailů. Podstatné je, že Canopée je připravena na transport částí první rakety Ariane 6 a dalších nákladů z Evropy. Právě tam totiž začíná jejich cesta končící ve vesmíru. Nová loď rozhodně nevznikla jako rozmar Evropské kosmické agentury. Měla by zaručit snížení nákladů a věřte, že i v této oblasti je stále prostor pro inovace.

Další týden utekl jako voda a pro vás je připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky za uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na zajímavé pozorování, které prováděl dalekohled Jamese Webba a bylo při něm sledováno zajímavé malé těleso s dvojicí prstenců – ve Sluneční soustavě poměrně nevídaný objekt. Podíváme se také na první letošní japonský start, či další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V dnešním tradičně krátkém předstartovním článku, se zaměříme na další start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Ovšem, tentokrát bude tento start zpestřený tím, že pod aerodynamickým krytem se nebudou ukrývat jen Starlinky, ale i sekundární náklad, v podobě orbitálního tahače D-Orbit ION SCV009. A jelikož se jedná o misi mířící do druhé orbitální slupky, která má sklon vůči rovníku 70°, tak start proběhne z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. O přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You se pokusí první stupeň s výrobním číslem B1071, který poletí posedmé. Náš přenos spustíme klasicky zhruba patnáct minut před startem tedy okolo 17:30.

V minulém díle jsme si popsali cestu pohonných látek (kapalného kyslíku a leteckého petroleje) motorem RD-170. Dospěli jsme až ke vstřikovací hlavici. Právě tam dnes začneme a podrobně si popíšeme celou kriticky důležitou součást tohoto motoru – od vstřikovací hlavy a vstřikovačů, přes spalovací komoru až po trysku. Kromě toho se budeme věnovat i popisu nastartování tohoto raketového motoru.

Jen málokdo dnes nezná neutronové hvězdy. Ještě před sto lety ovšem vědci ani netušili, že existují samotné neutrony, natožpak hvězdy z nich složené. První takové objekty našli astronomové až v 60. letech minulého století a rozpoutali tím hotovou tsunami. Od té doby probíhá nesmírně intenzivní výzkum neutronových hvězd a jejich jednotlivých typů. O těchto objektech jsme získali spoustu znalostí a zjistili jsme, že jsou ještě mnohem podivnější, než jsme se vůbec odvážili doufat. Dnes si některé z již dlouho známých informací, ale i nových objevů o neutronových hvězdách představíme více dopodrobna. Začít ale musíme u toho, jak fyzikové objevili částice zvané neutrony.

Kosmická agentura NASA společně s Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA = Defense Advanced Research Projects Agency) oznámily 24. ledna spolupráci, která má vést k demonstraci jaderného motoru v kosmickém prostoru. Jeho realizace by měla významně usnadnit pilotovanou výpravu k Marsu pod taktovkou NASA. Obě státní organizace se mají věnovat projektu, který dostal označení DRACO (Demonstration Rocket for Agile Cislunar Operations). Tato nevratná dohoda, která má být přínosem pro obě agentury, popisuje role, odpovědnosti a postupy, jejichž cílem je urychlit vývoj a koncentrovat úsilí na potřebné aspekty.

V budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku mají technici plné ruce práce s evropským servisním modulem, který bude vyslán s pilotovanou kosmickou lodí Orion na misi Artemis II. V rámci pokračujících prací byl servisní modul 13. ledna přesunut na zvedací stanoviště. Právě tady mají technici dobrý přístup ke spodní části servisního modulu, což bylo nezbytné k dalšímu kroku – instalaci trysky hlavního motoru, který dříve létal na raketoplánu jako součást systému OMS. K této instalaci došlo 16. ledna. Servisní modul obstarává pro loď Orion schopnost manévrování v kosmickém prostoru, ale zajišťuje i dodávky elektrické energie, či komodit nezbytných pro systém podpory života astronautů.

Poslední čtvrtek v měsíci lednu NASA každoročně pořádá Day of Remembrance, Den vzpomínek. Tedy připomínku posádek kosmických lodí, které neměly to štěstí se vrátit domů. Všechny tři největší americké tragédie v oblasti pilotovaných letů se staly v rozpětí několika dní na přelomu ledna a února. V pátek 27. ledna 1967 uhořela trojice astronautů v lodi Apollo 204 (později překřtěné na Apollo 1). V úterý 28. ledna 1986 byl v 73. sekundě letu nad Floridou zničený raketoplán Challenger se sedmi astronauty na palubě. A nakonec v sobotu 1. února 2003 shořel během přistávacího manévru raketoplán Columbia. Opět se sedmičlennou posádkou.

Už čtyřikrát jsme v roce 2023 viděli startovat Falcon 9 a jednou dokonce i majestátní Falcon Heavy. První měsíc se už sice chýlí ke konci, ale zdá se, že bychom se v jeho zbývajících dnech mohli dočkat ještě tří startů s družicemi Starlink – to by znamenalo, že by v lednu SpaceX provedla osm startů svých raket. Ale zatím hezky postupně. Šestým lednovým startem firmy SpaceX má být mise Starlink 5-2, v rámci které poletí na oběžnou dráhu další porce komunikačních družic. Raketa odstartuje 26. ledna v 10:22 z floridské rampy SLC-40 a podeváté použitý stupeň se pokusí přistát na mořské plošině ASOG. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme u našeho zítřejšího dopoledního přenosu.