První bezmotorový let HL-10 nedopadl úplně podle vysokých očekávání svých tvůrců. Bruce Peterson během letu hlásil postupně problémy v řízení, přesněji oscilace a malou účinnost elevonů. Zklamání bylo veliké, protože samotní tvůrci si kladli za cíl vytvořit nejlepší stroj z celé kategorie vztlakových těles. Z počátku to vypadalo pouze na lehkou úpravu ve stabilizačním systému řízení, ale jak se postupně ukázalo, problém byl mnohem rozsáhlejší. Jen díky snaze inženýra Wenta Paintera došlo k přezkoumání celé problematiky a podrobné analýze. Samotné středisko v Langley si plně uvědomilo, že na problému nese svou část „viny“ a přijalo plnou zodpovědnost za vyřešení problému. Na obranu střediska Langley je nutno dodat, že ne každý jev se dá plně odhalit v aerodynamickém tunelu, protože stále se pohybujete na úrovni modelací, tedy bez zásahu člověka do řízení. Pro HL-10 to však znamenalo „stopku“ na několik měsíců.

Astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA a Jeremy Hansen z Kanady, kteří tvoří posádku mise Artemis II, svými podpisy ozdobili adaptér OSA, který spojí raketu Space Launch System (SLS) s kosmickou lodí Orion. K tomuto symbolickému činu došlo 27. listopadu na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Zmíněný adaptér OSA se nachází v nejvyšší části rakety SLS, která vyrazí na misi Artemis II s touto čtveřicí astronautů v lodi Orion určené k pilotovanému obletu okolo Měsíce.

Raketový motor RL10 s dlouhým rodokmenem se v pondělí 27. listopadu dočkal významného jubilea. V tento den uplynulo 60 let od chvíle, kdy tento kyslíkovodíkový motor debutoval na horním stupni Centaur. 27. listopadu 1963 se motor RL10 stal prvním motorem spalujícím směs kapalného kyslíku a vodíku, který byl zažehnut v kosmickém prostoru. Ke zmíněné premiéře došlo v době plné změn. Vždyť k atentátu na J. F. Kennedyho uplynulo v době startu pouhých pět dní. Během následujících 60 let se do kosmického prostoru dostalo 522 motorů RL10, přičemž lví podíl na tomto čísle mají lety na raketách Delta a Atlas od United Launch Alliance. Tyto motory totiž najdeme na horních stupních Delta Cryogenic Second Stage a Centaur.

V sobotu 18. listopadu ve 20:00 SEČ byla na Mezinárodní kosmické stanici dokončena instalace přístroje AWE. S pomocí dálkově ovládaného manipulátoru Canadarm2 inženýři nejprve vyjmuli AWE z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) nákladní lodi Dragon 2, k čemuž došlo jen pár dní poté, co tato loď dorazila ke stanici. Následně byl stejný manipulátor využit k usazení AWE na platformu EXPRESS Logistics Carrier 1, která je navržena k tomu, aby mohla přijmout externí náklady připojené k Mezinárodní kosmické stanici. Po vydání prvotních pokynů k přístroji AWE, k čemuž došlo v pondělí 20. listopadu, mohl tým potvrdit, že přístroj přijímá elektrickou energii. Všechny čtyři kamery fungují a vědecký tým přijímá jejich data. Mise tedy probíhá podle očekávání. Přístroj AWE by měl umožnit vědcům vypočítat velikost, energii a hybnost atmosférických gravitačních vln, které mohou vzniknout vlivem narušení způsobených počasím jako jsou bouřky či hurikány. AWE je prvním přístrojem NASA, který se pokusí o tento typ vědeckých pozorování. Očekává se, že by mohl přinést hlubší pohled do procesů, jak pozemské počasí může ovlivňovat kosmické počasí, které má vliv třeba na družicovou komunikaci. Přístroj AWE se připojil k flotile heliofyzikálních misí NASA,

Klíčové části americké mise SPHEREx (Specto-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer) se pomalu začínají sbíhat na jedno místo, aby mohl vzniknout teleskop, který vytvoří mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Nový kosmický dalekohled se již pomalu začíná podobat stavu, ve kterém bude, až dorazí na oběžnou dráhu Země, kde začne mapovat celou oblohu. Základní tvar nové observatoře připomíná ze všeho nejvíce asi kravský zvonec, byť na výšku měří 2,6 metru a na šířku dokonce 3,2 m. Tento nezaměnitelný tvar dodávají teleskopu fotonové štíty, které byly sestaveny v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii.